Pro občany to nebude znamenat velkou změnu. Na hranicích jsme si zvykli ledabyle mávnout občankou a na letištích už stojíme frontu EU MEMBERS. A tu budeme stát i po jednadvacátém. Takže proč ty oslavy?

Příliš snadno jsme zapomněli na jednu základní skutečnost – pokud si ji kdo z nás uvědomoval a uvědomuje. Svět, jemuž říkáme Západ, není jen světe efektivity a prosperity. Je to svět fungujícího státu, svět promyšlených zákonů a výkonné justice, svět, kde se berou smlouvy vážně a policie koná svoji práci. Občané takovému státu důvěřují. Tomu, co bylo a dosud je na „východě,“ západní občané nedůvěřují, plným právem.

Dalo to velké úsilí, abychom vstoupili v roce 2004 do Unie, třebaže obtíženi výhradami a výjimkami a „přechodnými opatřeními“. Zrušení viditelných hranic, to byla pro „západ“ taky hodně hořká pilulka. Je třeba ocenit ministerstvo vnitra, že se mu podařilo včas odstranit příčiny pro sto a jednu pochybu. Zrušení viditelné hranice se nesmí stát signálem pro nekalé živly, že mají pré. Země evropského „západu“ jsme museli přesvědčit, že jsme schopný a perspektivní partner v obchodu, a nyní jsme museli je přesvědčit, že umíme zajistit bezpečnost na úrovni v civilizovaných zemích standardní. Nebyla to žádná maličkost a kdo ví, jaká je situace v rezortu vnitra, musí se trochu podivit, že nás někdo bere vážně. Nicméně se stalo a bylo by dobře říci nahlas, že to je velké vítězství. Snad se dočkáme pod tlakem „socialistického Bruselu“, že se jednou, jistě za mnoho let, staneme standardní zemí, pro niž politické pojmy „západ“ a „východ“ ztratí smysl. A v tom procesu jistě sehraje i to, že už nebudeme v Evropě na chvostu s kupní silou obyvatelstva. Že to bude souviset s rostoucí efektivitou českého státu, je nabíledni. Její aktivity s ohledem na vstup do „schengenu“ jsou krokem tím správným směrem.