Vzhledem k tomu, že jediné opravdu důležité je, jak dopadnou volby v Americe (a pak kdo je dominantní mocnost ve světě), vrátím se k – relativní – prkotině. Vláda zřejmě odtroubila novelu o veřejnoprávních médiích, tedy ČT a ČRo.

V tomto případě neplatí, „kdo má pravdu‟. Jde jen o to, co kdo chce.
Jako konzervativec s kořeny k pradědečkovi tajnému císařskému radovi jsem přesvědčený – tudíž „to chci‟ - že veřejnoprávní média mají smysl a je třeba je zachovat, přičemž je žádoucí, aby si rámcově ponechala stávající obsahovou strukturu.

Proč zachovat veřejnoprávní média jako taková:
Nevěřte blábolům, že by soukromníci zachovali aktuální rozsah poskytovaný ČT a ČRo. Nikdo by to nedělal, ledaže by k tomu byl donucen zákonnými prostředky a nakonec by stejně bral materiál z ČTK (veřejnoprávní instituce) a švindloval by. Zpravodajství je nutno čerpat v terénu a veřejnoprávní média mají v terénu nejvíc lidí, doma i v cizině. Stojí to bambilion. Žádný soukromník by to neutáhl. Nezapomeňte, (jsem pamětník), že Železný vykouzlil licenci pro Novu na základě blouznivého projektu o koncertech vážné hudby a pořadech pro hluchoněmé (plus korupce činovníků, kteří dali souhlas). Nevěřte, že by soukromníci dělali to co ČT a ČRo.

Proč zachovat stávající strukturu pořadů:
Protože jsou na to lidi zvyklí a bez ní by se na ČT nedívali a ČRo neposlouchali! Je to tradice. Když – obracím se vpravo – chcete být konzervativci, proč nerespektujete něco tak totálně konzervativního, jako je zvyk?

Jak je to s financováním:
Prachy jsou, a je jich hodně. Soukromý podnikatel by si dovedl s nimi poradit. Takže nejde o nic jiného, než o vyšší efektivnost veřejnoprávních médií, aby se do rozpočtu vešly.

Jak ale znám poměry (a netýká se to jen státního sektoru), šetří se víc na produktivní části než administrativně – buzerační. Nový ředitel ČT se ohání hrozivou vidinou, že musí propustit 350 zaměstnanců ČT. Vsaďte se, že to budou lidi z tvorby obsahu a ne administrativy. Tak je to ale všude, i vtzv. soukromých korporátech.

Závěr debaty:
Obhájci veřejnoprávních médií (i já jsem obhájce veřejnoprávních médií) často mlží báchorkou o tom, že spor jde o bagatelní zvýšení poplatků o pětatřicet kaček.
Třicet kaček za ošetření u lékaře zbořilo vládu, dodám jen na okraj. Podstatné ale je, že nejde o pětatřicet kaček. Skandální a absurdní a pro Fialovu vládu příspěvek k sebezničení (jeden z mnoha) k sebevraždě, tedy jedno vlákno k oprátce, je zdanění mobilu a korporátní paušál pro firmy. To mohlo napadnout jen opravdového trotla a je nepochopitelné, že na to mohl někdy kdysi realisticky uvažující politik Fiala přistoupit. O tom to je, kvůli zdanění mobilů je celý ten cirkus, který vrcholí trapným zametením celé věci pod koberec.

Proč tam není nikdo soudný, aby jim řekl, že… daň z mobilu je kravina… zálohy na petflašky je kravina… důchod v 67 je kravina…

Není tam zřejmě nikdo soudný dostatečně vlivný. Proto ten cirkus, proto ty trapnosti se zametáním pod koberec.