V této souvislosti se ale naskýtá jedna otázka.

Od počátku této umělé aféry (umělé proto, že své dálkové radary má Rusko také a existují i v jiných zemích a radary má i naše armáda, třeba s jinými parametry, a nikomu to zatím, jak se zdá, nevadilo) se debatuje o tom, zdali jsou radary zamířeny na Rusko nebo ne. Copak to nejde technicky ověřit? Řekli Američané jasně, kam radar "vidí"? Je v okruhu jeho působnosti Rusko nebo není? Pokud ano, jaké dá Washington Rusku záruky proti zneužití? Pokud ne, lze tuto "slepotu" ověřit?

Toto jsou technické otázky, které by měly být zodpovězeny věcně, tedy technickou mluvou. Je kupodivu, že otázky a hlavně ty odpovědi na ně nejsou hlavní osou celé debaty. Nikdo rozumný přece nechce Rusko dráždit, natož pak ohrožovat. Proč se tedy debata nevede věcně?

Poznámka na závěr:
Je to obrovská škoda, že Rusko zůstává ve své slovanské zabedněné nedůvěře vůči Západu. Že se snaží hrát nějaké prapodivné pletichářské hry na Středním východě. Zkrátka, že se nepřipojí ke společné protiraketové obraně. Za součinnosti Ruska by samozřejmě byla mnohem efektivnější, než bude - pokud náš parlament před Moskvou nekapituluje a odmítnutím spolupráce na společné obraně nepoloží základní kámen k novým Mnichovům, k novým kapitulacím.

Ruský generál v Lidovém domě

Jiří Paroubek, který se v vyhnul setkání s americkou ministryní zahraničí cestou do zahraničí, měl dost rozumu, aby se distancoval od provokačního přijetí ruského generála v Lidovém domě - právě v den podpisu mezivládní smlouvy o radarové stanici a v době, kdy Irán úspěšně vyzkoušel raketu dlouhého doletu. Distancoval se ovšem po svém. Místo aby svého stínového ministra obrany vyhodil, nazval místopředsedu vlády Vondru idiotem a opilcem. To proto, že Vondra vyslovil podezření, že část vedení soc dem je řízena ruskou vojenskou rozvědkou.

Jelikož Vondra není ani idiot ani opilec, dá se soudit, že svá slova má podložená. Bylo by dobré, kdyby doložil, kdo z vedení soc dem má napojení na Rusko. Podezření je zřetelné, jenom ty  důkazy chybějí.