Senát nebyl ve středu schopen se jakkoli postavit ke kontroverzním přílepkům k Lex Ukrajina a poslal ho k podpisu prezidentovi. Přilepen tedy bude trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Ne snad, že by se věcí senát nezabýval. Zabýval, ale ani po pětihodinovém jednání z něho nevypadlo víc, než exhibice senátora za ANO Martina Bednáře na téma „je to marný, je to marný‟, na což předseda klubu ODS Jan Sobotka opáčil, že je to „trapný projev‟.

Trapné je to všechno.

Nezaujatě uváženo, se zákonnou obranou proti zahraniční špionáži je nutno něco udělat. Před týdnem jsme zde na Psu přinesli vysvětlení ministra vnitra Víta Rakušana. Jádro je v této prosté větě, kterou pochopí, myslím, opravdu každý: Dosud totiž řada zdokumentovaných případů špionáže nemohla být potrestána, protože legislativa umožňovala postih pouze při vyzrazení zákonem definovaných utajovaných informací. Tečka. Jelikož v našem Blbákově panuje právní pozitivismus a selský rozum je v kategorii podvratné činnosti, na všechno musí být do detailu stanoven zákon. Zákon máme, je to § 316 o vyzvědačství. Selský rozum napoví, že je to zákon nedostatečný v dnešní době, kdy vinou ruských imperiálních ambicí vypukla válka a ocitli jsme se jako aktivní aktéři na straně napadeného. A že by tudíž bylo rozumné zákon novelizovat.

Šlo se jinou cestou, nejspíš s cílem vyhnout se obstrukčním aktivitám ANO a SPD, které nabyly obludných rozměrů a udělaly ze sněmovny nefunkční těleso. Je to navýsost devastující a výsledkem je čerstvá trapnost, k níž došlo v senátu. Na frak dostala důvěra v zákonodárný proces, pokud ještě nějaká zbyla. A co horšího, povaha nejvíc diskutovaného přílepku vede k podezření z poťouchlých úmyslů vládní koalice. Rakušan ve svém článku to vyvrací: Bude muset být prokázáno i to, že pachatel zamýšlel ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu či bezpečnost ČR a také že tak vědomě činil pro cizí moc. Což samozřejmě možné není, jak jsem o tom psal v úvodníku ze 16. ledna: V naší zemi jsou politické strany, spolky i jednotlivci, kteří soustavně a otevřeně, tudíž viditelně, dělají vše pro podporu cizí moci, konkrétně Ruska. Kdo požene kupříkladu Kateřinu Konečnou kvůli tomu před soud a který soud ji odsoudí?

Přílepky trapně prošly a opozice má o to víc nabito. Hlavní nahrávka na smeč ale teprve přijde: vláda se pokusí na sílu protlačit zdanění mobilů pod záminkou zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Tady jde opravdu rozum stranou. Je politická paměť tak krátká, že zapomněli na drtivou prohru v důsledku třicetikorunového poplatku u lékaře? Což bylo opatření rozumné, prospěšné, a mnohem méně bolestné, než očividně nesmyslné zdanění mobilů pod záminkou, že se na nich dá chytit televize a rádio? Koho chce bůh zničit, toho nejprve připraví o rozum, přišel na to před dvěma sty lety Bernard Bolzano a platí to dodnes.