Ve výroční den přepadení Ukrajiny Ruskem vystoupil premiér Petr Fiala se zásadním projevem. Hovořil dvacet minut, pustit si to můžete např. zde na webu ČTK nebo dole na této stránce. Konstatuje zásadní změnu mezinárodní situace: USA jsou nadále náš spojenec, ale Evropa a všechny její státy teď musí převzít odpovědnost za svoji obranu. Cílem je silná Evropa, schopná Rusko odstrašit, konstatuje Petr Fiala. Uvádí tři body. Především je to navýšení výdajů na obranu na 3 % HDP. To je samozřejmě naše věc, tedy letos ještě v kompetenci jeho vlády a úkol pro jakoukoli vládu, která přijde po podzimních volbách. Dále uvádí dva body, které jsou sporné, už proto, že v naší kompetenci nejsou: použít na upevnění pozice Evropy 90 miliard eur z evropského fondu obnovy a také využít peníze ze zmražených ruských aktiv.

Dále pak Fiala apeloval na to, aby Evropa začala s deregulací a aby revidovala Green Deal a dekarbonizaci. To je výzva, rukavice hozená současné politice EU ztělesňované Ursulou von der Leyen. Po eurovolbách, které daly jasný signál, že klimatická ideologie ztrácí podporu, Leyenová naopak přitvrdila. Pokud Fiala nezůstane u slov a opravdu půjde proti proudu, čekají nás dramatické střety. Bylo by hloupé vyčítat, co bylo a co podporoval. Fiala nepotřebuje posměch, Fiala potřebuje podporu.

Fiala pozitivně hovořil o našem tradičním obranném průmyslu, který, jak připomněl, expanduje i do zahraničí včetně USA. Dodám k tomu, že jde o to, aby naše obranné úsilí bylo řízeno zájmy státu a nikoli zbrojařů, to naprosto nemusí být totéž. V tomto ohledu je třeba zbystřit pozornost.

Co ale bylo mimořádně závažné a je to možná jádro celého sdělení: Fiala vyzývá k překonání rozdílů a společnému vystupování. Pravděpodobně tím nemyslel rozdíly mezi STAN a SPOLU... V takto formátovaném projevu se zmínka o „překonání rozdílů‟ dá rozumně chápat jen jako zmínka o shodném, nebo aspoň ne-rozporném vystupování vlády a státotvorné opozice, čili ANO. Jako první se ozvala soudružka Konečná svým ječákem, který už několik let vibruje reproduktory televizorů od rána do večera. Jakpak se ale zachová Andrej Babiš? Chová se nápadně zkrotle po posledních eskapádách Donalda Trumpa. Jakou kartu vytáhne? Jako muž bez názoru a tudíž bez stanoviska to bude mít těžké. Měl by se držet polského příkladu. Polsko je názorově rozštěpené snad ještě víc než Česko, ale pokud jde o obranu, drží Poláci dohromady, protože mají hnusné zkušenosti jak s Němci, tak s Rusy.

Ale krucinál, my přece taky, tak jaképak hádání? Tady má Babiš příležitost prokázat že je politik a ne makak. Po dvanácti letech je na to nejvyšší čas a dobrá příležitost.