Kdepak jsou ty časy devadesátek, kdy jsme vítali dohodu o ropovodu z německého Ingolstadtu jako záruku před závislostí na ruských dodávkách! Pětadvacet let uplynulo a Němci dokončují plynovod z Ruska Nord Stream 2, třebaže Američané zuří a metají na ně sankce. 

A vida, v Německu velmi úspěšní Zelení si už dali do programu, že po volbách plynovod Nord Stream 2 zruší. Takže: všechno bude na elektriku, Mutti Merkel zrušila atomovou energetiku v obavě před vlnami tsunami fukušimského typu, o uhlí není ani řeči, větrné elektrárny jsou košer, ale nesmí být v dohledu obydlí kohokoli, jinak ten kdokoli udělá bengál, a plyn nesmí být z Ruska, protože Rusko okupuje Krym dobytý na Turcích Kateřinou Velikou. Na potápějícím se Titaniku se tančilo (nějakou dobu). Toto připomíná karneval.

Koupit či nekoupit
Hysterická reakce dvaceti vlád, vyblázněných mediálním tlakem, podlomila u mnoha lidí důvěru ve vakcínu AstraZeneky. Ta byla úspěšně aplikována 17 milionům lidí (teď už asi více) a u třiceti lidí se reportovaly potíže s krevními sraženinami, aniž byla jasná příčinná závislost. OK, panika takzvaně odvolána (po dvou dnech zkoumání EMA, což je samo o sobě směšná pitomost, ono to bylo celé pitomost od začátku), nicméně jak řečeno, u mnoha lidí je po důvěře. Co s dávkami v ledničkách?

Rozumná odpověď zní – kupte u těch, co to nechtějí, a aplikujte. Tohle radí rozum. V našem světě je to ale zařízeno tak, že se spíš hledá cesta jak to neuskutečnit než ta, která vede k cíli. Že prý jsme se zavázali nakupovat jen od výrobce.

Jako stát určitě jsme se tak jistě zavázali. Chápu, jsou tu úmluvy, je tu EU a její regulatorní funkce, sahající od pomazánkového másla po výkon vysavačů. Nejde to.

Ale ať někdo přesvědčí starého pardála, že něco, co se někde válí, se nedá koupit? Samozřejmě že to nemůže koupit stát, protože stát je tu od toho, aby věci nešly a ne proto, aby šlapaly. Může se o to ale pokusit soukromý sektor. Všechno se dá koupit. Všechno jde, když se chce. Stát je řízen lidmi, kteří se snaží být z obliga. Jejich funkci ať zastoupí manažeři podniků, které se časem zhroutí, když z tohohle bordelu nevybředneme. Politikou „nejde to, protože jsme se zavázali“ v něm zůstaneme zcela určitě.