Nemá přítelíčka
Miloš Zeman vyhrál v prezidentských volbách navzdory doslova masivní mediální masáži vedené v prospěch jeho protikandidáta. Ta pokračuje v průběhu celého prvního roku jeho úřadování a. všechna čest, nedělá to novinářským fašistickým idiotům nesnadné.
Naposledy se to projevilo při jeho vánočním nebo jakém vlastně projevu. Místo, aby přijal zavedená pravidla hry (nepřijal, jsou zřejmě idiotská), oslovil národ 26. prosince. Zřejmě předpokládá, že 10 milionů občanů bez dechu sleduje každé jeho slovo a každé jeho rozhodnutí, a že tedy se národ nahrne k amplionům, protože Miloš I. se rozhodl navázat na Masarykovu tradici.
Co se poslechovosti týká, bylo to pochopitelně fiasko, dosáhl sotva deseti procent sledovanosti novoročních projevů svých předchůdců. Další fiasko utrpěl při analýzách projevu. Reálně vzato, on ten novoroční projev nic jiného než blábol nemůže být. Vytýkat Zemanovi, že ve štěpánském postštědrovečerním kaprovém projevu nenastavil žádnou vizi, je prostě směšné. Jsme v éře pádu model, v éře naprostého popření autorit, váha slova je na historické nule, takže tato předhůzka je opravdu nespravedlivá. Historicky byl mimořádně – z hlediska vize – destruktivní projev Václava Havla, když slavnostně oznámil, že naše země nevzkvétá – aby se slavně odlišil od svých hanebných předchůdců. Jak by mohla vzkvétat rok po pádu režimu, který ji devastoval pětačtyřicet let?
Tehdy slovo ještě platilo a lidé si vzali poučení, že mají mít blbou náladu. Ale oni by ji měli stejně, i bez toho ne moc chytrého sebestředného projevu.
Co s tím? Nic než úsměv. Zahozené kosti se chopil onačejší pes, než je Viróza Koleno Zeman I. Novoroční projev pronese Václav Klaus, prezident bývalý a - nelze vyloučit – prezident budoucí. Že snad věštím z kávové sedliny? Z něj se bude číst lépe než z kávové sedliny.