Poměrem hlasů 93 ku 24 vyloučilo Valné shromáždění OSN Rusko z Rady OSN pro lidská práva. Rusko před tím pohrozilo, že si bude dobře pamatovat, která země jak hlasovala a podle toho bude nadále postupovat. Hlasoval svorně celý Západ včetně Maďarska a Srbska. 

Proti byla jenom jedna opravdu významná země, totiž Čína, plus jeden významný troublemaker, Írán. Ovšem zdrželo se 58 států a tam najdeme země první ligy, Brazílii, Egypt, Indii, Indonésii, Malajsii a Thajsko, prakticky celý Blízký východ, samozřejmě s výjimkou Izraele. Za zmínku stojí, že Turecko hlasovalo pro, kdežto Vietnam proti. Byla tedy naplněna podmínka dvoutřetinové většiny hlasujících, přičemž abstence se nepočítají. Dějiny se skoro opakují, v roce 1939 byl za agresi proti Finsku vyloučen Sovětský svaz. Praktický efekt to bude mít podobný, tedy úměrný významu OSN, respektive někdejší Společnosti národů. To neznamená, že žádný. Postoje vlád mnohdy závisí na politických okolnostech a nezapomeňme, jak nedávná je doba. kdy Německo nabízelo bojující Ukrajině helmy a o zbraních nechtělo slyšet. O kloboucích se zmiňuje titulek, tak tedy toto hlasování nasadilo Putinovi klobouk jednoznačně černý – v terminologii klasických amerických kovbojek, kde ti hodní se dali poznat podle klobouků bílých. Tohoto pravidla se držel i proslulý československý pistolník Limonádový Joe.

Teď o bílých kloboucích

Na internet prosákla odporná videa poprav ruských zajatců. Je to připomínka, že jedno zvěrstvo plodí protizvěrstvo a že ve válkách žádné bílé klobouky nejsou. Prezidentovi Volodymyru Zelenskému by bylo dobře důrazně doporučit, aby případ (případy) bleskově vyšetřil, výsledky zveřejnil a pachatele zákonným postupem potrestal. Což je požadavek, dá se hádat, v daných poměrech nesplnitelný. Ke škodě Ukrajiny jako bojující – a jednoznačně napadené – strany. Doposud bezvýhradně pozitivní obraz bojující Ukrajiny dostal hodně nepěkný šrám.

Zveřejněné záběry a poprask kolem nich vyvolaný je dobrou připomínkou, že se můžeme dočkat mnohých skutků, ze kterých soudný člověk nebude mít radost. Jistě i dalších zvěrstev z druhé strany. Připomíná to ale systémový problém, který leží v budoucnosti, věřme že blízké. Dejme tomu, že boje skončí, nejpravděpodobnější je zamrznutí konfliktu na nějaké čáře bez formální dohody, jen zprostředkovaný klid zbraní. Takový stav může trvat dlouho – mezi Severní a Jižní Koreou je demilitarizovaná zóna, žádná hranice, žádný mír. Tak nějak to může dopadnout i zde, záleží na výsledku střetu, k němuž se zřejmě schyluje v nejbližší době.

Ať to dopadne, jak dopadne, bude třeba Ukrajinu postavit na nohy. Mluví se o novém Marshallově plánu ze strany Západu, masivní finanční a materiální pomoc.

Bude Ukrajina schopna takový projekt účelně přijmout? Na miliardový dolaropád jistě čekají oligarchové, kteří před 24. únorem Ukrajinu vysávali. Bude mít Zelenskyj sílu jim utnout tipec a nasměrovat prostředky k lidem, a ne do kapes jednotlivců? V rukavičkách to nepůjde, pokud rozkradení pomoci bude chtít Zelenskyj zabránit, bude se muset s oligarchy utkat stejně tvrdě, jako s Rusy. Přičemž, pozor na to, tihle lidé mají svoje soukromé armády. Ani v Německu po pádu nacismu to nešlo v západní zóně v rukavičkách, byla to okupovaná země, kde o podstatných věcech rozhodovali Spojenci. Na Ukrajině se to všechno bude odehrávat za velmi specifických podmínek. Toto je třeba si uvědomit, a připomínka, že nejde o boj andělů s ďábly je užitečná k osvěžení soudnosti.