Pokud se chcete od srdce zasmát, pusťte si  podcast Ptám se já, v pátek do něho pozvala Marie Bastlová pirátského europoslance Mikuláše Peksu. Už když vidíte toto jméno,, musí vám být jasné, že zábava bude veliká, a nezklamete se. Obdivovat musíme Peksovu odvahu, že dobrovolně šel pod nůž tak chytré paní, jako je Marie Bastlová. Musel přece vědět, co ho čeká. Grilovala ho na tom, že hlasoval pro zákaz automobilů s výbušnými motory do roku 2035 navzdory tomu, že jeho vlastní partaj před volbami slibovala, že to schvalovat nebude a dokonce to hlásali nadále na svém webu.

Peksa hlupák není, jenom je to fanatik. V jeho půvabně vykrucovacích odpovědích ale zazněl racionální tón – hlasování nehlasování, jednotlivé státy samy od sebe oznamují likvidaci aut s výbušnými motory. Má pravdu. Ten mor prosakuje i mimo instituci, jíž je Evropský parlament. Nicméně mě napadá poťouchlá myšlenka:

Před čtvrt stoletím se Evropská unie rozhodla, že se stane nejdynamičtěji se rozvíjející inovativní ekonomikou světa. Vznikl z toho projekt zvaný Lisabonská strategie, bylo to něco podobného, jako když Nikita Chruščov slíbil, že tábor míru bude v roce 2000 žít v komunismu. No, chválabohu na jeho slova nedošlo, pokud jde o Lisabonskou strategii tak bohužel, i ta ukázala se býti blábolem. Jenže je to nepostižitelné. Složitě kvantifikovatelné. S projektem Green Deal a Fit for 55 je to ale jiné. Znečištění se dá měřit. Já už to nezažiju, ale jsou i mladí lidé kteří si uchovávají soudnost a ti budou mít příležitost vykřikovat „já to říkal“.

Je to to nejpitomější potěšení, které znám. I já jsem vždycky říkal, že „zelená tranzice“ provázená klatbou na jadernou energetiku povede k závislosti na ruském plynu a výsledkem je katastrofální zranitelnost celého kontinentu. Venku je pětadvacet, ale to opravdu nebude dlouho trvat a pak se budeme divit. Zákaz spalovacích motorů? Výborně, za situace, kdy výroba akumulátoru je osudově spojena s Čínou. Čepel nože jednoho diktátorského režimu už máme na krku a cpeme krk pod druhou. Ti co to zavinili budou v té době na penzi nebo pod drnem. Kdo bude v roce 2055 bude honit tehdy devětašedesátiletého Mikuláše Peksu a bude mu máchat před nosem opisem jeho groteskních blábolů z podcastu Ptám se já? Nestane se tak. Spolu s jinými bude Peksa proklet a zapomenut, lidé budou mít zcela jiné, velmi vážné starosti.