Politické chyby se mnohdy projevují až po létech, někdy měsících. Když ministr Blažek s nadšením přijal miliardový dar od kriminálníka pro dobré chování puštěného z basy, trvalo měsíce, po které mu Petr Fiala a Zbyněk Stanjura klepali na ramena, jakou že to udělal užitečnou a zároveň zábavnou věc. Museli se až dočíst v médiích, jaký malér to je. Pokud jde o Víta Rakušana, věru mě nenapadlo, že to půjde tak rychle s jeho skvělým nápadem stát se praporečníkem demokratického Česka a řídit budování obranného valu proti záplavě totality valící se z Východu. Dokonce i strůjce rozvratu dopravního systému v Praze Zdeněk Hřib projevil dost bystrosti, aby Rakušanovo lišáctví prokoukl a vzkázal mu, že se s ním paktovat odmítá. Také Petr Fiala si zachoval svoji tvář, jak ho známe: nevyjádřil se. Mým cílem bylo setkáním tří lídrů ukázat, že spolu umíme normálně lidsky mluvit. Pan Hřib se možná bál, že by to nějak oslabilo pirátskou bojovnou rétoriku. Já osobně se nepřestanu snažit ani během ostré kampaně dávat lidem naději, že dobrý povolební scénář je možný a realistický. Protože naděje je přesně to, co dneska potřebujeme, vzkázal Rakušan na Twitteru a dodal, že společné setkání by bylo symbol naděje pro vytvoření alternativy k Babišově vládě.

Tak tohle se fakt nepovedlo, volně řečeno jeho vlastními slovy ze slavného videa z volejbalové šatny. Cestu k premiérskému křeslu musí Vít Rakušan najít jaksi jinudy.

Těch alternativ k Babišově vládě věru není mnoho. Ta nás nejspíš nemine. Otázky jsou dvě hlavní: jak bude taková vláda vypadat a jak dlouho vydrží. Tím, že SPD i bolševici pod hlavičkou Stačilo! zvolili cestu legálního volebního podvodu a vytvořili (ne)koalici ve stylu Chytré horákyně, nastrkují Babišovi nášlapnou minu, přičemž nikdo neví, jak citlivá její nášlapná část je. Jde samozřejmě o poslanecká křesla. Jak Okamura, tak Vidlák – Konečná obětovali „své jisté‟ Rajchlovi, Majerové a dalším. První zkouška soudržnosti nastane, hned jak nám Marcela Augustová oznámí výsledky voleb. Kdo koho vykroužkuje? Kdo usedne mezi dvěma sty zvolenými a kdo se vrátí do občanského života? No a pak přijde to zásadní lámání chleba. Babišovo ANO je vyluxovaná sociální demokracie. SPD je privátní projekt Tomio Okamury, něco jako stroj na peníze do jeho kapsy, který místo benzínu tankuje nacionalismus. Ale Stačilo!, to je čistá ruská agentura se vším všudy. Jak dlouho to vydrží pohromadě, než se ulicemi povalí demonstrace – tím silnější, čím větší drahota a blackouty a podobné lahůdky přijdou? V té vřavě bude zanikat Babišovo kňučení „za to může Fiala‟...