Nečas nebo Sobotka?
Noviny jsou teď plné spekulací o tom, jak na tom teď bude sociální demokracie po prohraně vyhraných volbách, z čeho zaplatí náklady na kampaň. Tyto náklady patří ke střeženým tajemstvím, odhad je tři sta miliónů neoficiálně, dvakrát tolik ještě méně oficiálně, tři čtvrti miliardy reálně. Zaplatit je mohla jenom strana s přístupem ke státním zakázkám, jako jsou nákupy zbraní pro armádu a stavba dálnic, které vycházejí dráž než v prostoru 200 km na západ od Prahy. Jelikož ten přístup je odříznutý, nastanou maléry. Nejenom Paroubek bude muset řešit otázku, z čeho bude platit snídaně v hotelu Kempinský a hypotéku.
Jak je to tedy s tím hodem smetákem?
Třebaže volby nejsou hod smetákem, pro klid v rodině by asi prezident udělal dobře, kdyby termínovaně pověřil jednáním Sobotku. Zdá se, že to neudělá. Vše je v rovině spekulací, nicméně mějme na paměti, že v okamžiku vítězství je třeba myslet na to, že je to tuze těkavá kapalina, něco jako šampaňské, které den po otevření flašky se mění v normální víno a další den v ocet. Odmítnutím Sobotky zavaří prezident lektvar křivdy, lektvar konzistence lepkavé a dlouhodobé. Je zbytečné takový lektvar vařit. Ale je na prezidentovi, aby se rozhodl, a ne na nás, abychom mu radili.
Nicméně je dobré a moudré od pana Schwarzenberga, že jako první začal mluvit o tom, že by sociální demokraté měli dostat, například, funkci předsedy sněmovny. To je příklad civilizované a hlavně dlouhodobě funkční politiky.
Kéž by to bylo nakažlivé.
