Ne ve středu, ale jindy
Komunisté ve sněmovně vetovali podepsání asociační dohody s Ukrajinou. Přirozeně, je to v souladu s jejich lísáním ke všemu, co přichází z Kremlu. Věc má ovšem mnoho rozměrů. Ministr zahraničí Zaorálek se v úterý sešel s ukrajinským ministrem zahraničí Klimkinem. Ujistil ho, že asociační dohoda je prostředkem k míru. To je teze, o níž lze důvodně pochybovat.
Asociace s Evropskou unií, natož pak snahy o vstup do NATO, je to poslední, co by měla Ukrajina řešit. Měla by budovat to, co se jí za pětadvacet let samostatnosti nepodařilo, totiž funkční právní a ekonomicky prosperující stát. Se zelenými mužíky v týle se jí to pochopitelně těžko podaří, ale nebude o nic úspěšnější s kusem papíru s hvězdičkami v kapse. Naopak, podpořeny budou iluze, které následně vedou k nerealistickým postojům, jež ústí do proklamací o dobývání Krymu a podobných nesmyslů. Čím dřív se jich zbaví a věnuje se reálným reformám, tím líp pro všechny a nejlíp pro ni samotnou. Asociační dohoda jí nepomůže a Rusy jí ze země nevyžene.
Ten kalich hořkosti ještě není vypitý do dna.
