Jestli afghánské tažení opravdu skončí podpisem mírové dohody 29. února, bude to zřejmě konec nejdelší a nejpitomější války moderních dějin, přičemž konstatujme, že všechny války jsou hnusné a zavrženíhodné. Z našeho pohledu to byla válka alianční a zabředly do ní tedy nejen USA, ale Západ jako takový.
Tohle není nevýhra. To je prohra, která se čekala. Nebyl žádný kumšt ji předvídat. V Afghánistánu prohráli zatím všichni, naposled Rusové, pověstně houževnatí a krutí válečníci.
Ta válka může přinést pozitivní výsledek jen v tom smyslu, že si napříště šéfové civilizovaných států rozmyslí vojensky se angažovat ve válce bez pravidel, vedené z druhé strany barbarsky primitivním protivníkem lhostejným k ceně lidského života.
Americe se uleví a s ní se uleví i Západu, až se afghánského břemene zbaví. Ale pozor, je to prohra se všemi následky. Tálibán je fanatický islamistický útvar. Utěšujeme se, že nemá ambice mimo afghánské území. Jen abychom se nedivili. Takzvaný Islámský stát byl poražen – nezapomínejme ale, že v mnoha ohledech bez přispění a leckdy proti přispění Západu – a teď vznikne státní útvar postavený na stejných ideových principech. Právě zadržování Tálibánu před přístupem ke státní moci ospravedlňovalo americké a také naše angažmá v konfliktu. Teď budou islamističtí fanatici vstupovat do mezinárodních organizací. Kalašnikovy nechají doma, budou oblečeni v saku, vyzbrojeni mobily a plnicími pery, ale podstata zůstane. Budou to fanatičtí nepřátelé západní civilizace a budou na sebe nabalovat další nepřátele západní civilizace – včetně páté kolony uvnitř západní civilizace.
To mějme na paměti, až budeme oslavovat příchod míru. Je to s Afghánistánem jako s brexitem. Těmi podpisy to podstatné teprve začíná. V Afghánistánu zatím udávali tón Američané a jejich spojenci, za cenu nesmírných nákladů a ztrát. Teď odejdou s potupnou šlápotou na zadku. Taktovky se ujme Tálibán.
To bude tanec!