Osmičlenný policejní tým a dozorující státní zástupce čelí sedmadvaceti trestním podnětům v souvislosti s kauzou milenky bývalého premiéra. To spolu s momentálním uvolněním tří exposlanců značně komplikuje situaci. Ta byla až dosud nepřehledná,. Nyní je naprosto nepřehledná.

Má to pochopitelně své důsledky. Ten hlavní je oslabení důvěry v základy právního systému České republiky. Není možné, aby každý občan vystudoval právnickou fakultu, znal dopodrobna zákony a choval se podle nich. Nicméně máme jakési právní povědomí a tušíme, že máme dělat to a to a nemáme dělat to a to. Monstrózní policejní akce, která povalila fungující reformní vládu s podporou v parlamentě, však vnesla do našeho právního vědomí nový prvek. Nelze předvídat, kam vyústí to či ono rozhodnutí a jaký důsledek bude mít ten či onen čin. O souladu s právem rozhodují právní názory, ty se sice opírají o stejné zákony, ale výsledky jsou zásadně rozdílné. Je to jakýsi pravděpodobnostní stav. Kdo bude dělat politické rozhodnutí, měl by zapálit svíčku u svatého Antoníčka, aby se pravděpodobnost právních názorů přichýlila v jeho prospěch.

Kolem kauzy tří exposlanců se široce diskutuje. V té diskusi bychom ale měli rozeznávat roviny: je zde rovina, ve které můžeme debatovat o tom, zdali ten či onen čin je správný a mravný, a pak je rovina, v níž se rozhoduje, zdali je v souladu s právem.

Odchod ze sněmovny odměněný trafikami je diskutabilní. Lze ho z jednoho krajního pohledu ocenit i jako statečný a principiální postoj. V soukromém sektoru se pojem zlatý padák vžil, každý ho zná a sice vyvolává emoce, nikoli však trestní oznámení. Alokace odcházejícího politika do občanského života je mravná nebo nemravná? Můžeme o tom debatovat donekonečna. Osobně si myslím, že problematický je ten odchod do státního podniku, ale on by odchod do soukromého podniku vyvolal otazníky a podezření zrovna tak.

Kriminalizace je ale něco jiného. Aby byla čistá a průchodná, muselo by být jasně zákonem stanoveno, že odcházející politik musí... co? Po dobu tří, pěti, deseti let... pobírat dávku v nezaměstnanosti? Živit se manuálně? Oběsit se? Možností je mnoho.

Nic takového chválabohu neexistuje (i když analogie a precedenty tu jsou). Buď jak buď, panuje nejistota a ta vyústila i do zoufalých pokusů pana Ištvana rozlišovat, zdali k předmětné činnosti došlo na půdě parlamentu nebo mimo půdu parlamentu.

To už opouštíme jak rovinu mravnosti, tak rovinu práva a jsme v rovině grotesky.

Kdyby Rath dostal bednu se sedmi mega ve své parlamentní kanceláři, byl by čistý?

Proboha, vždyť je to směšná představa a je na čase připustit chybu a přijmout odpovědnost.