Namibie, náš vzor
V očekávání, na koho dalšího nasadila policie prostorový odposlech a koho odvede v klepetech, se můžeme pobavit zpravodajstvím ze zahraničí. Takto čteme, že Namibie hodlá utratit 406 milionů korun na stavbu prezidentských minipaláců v celkovém počtu třináct. Je to opravdu odporná a rozhazovačná země, tahle Namibie, odplivněme si.
Než to ale učiníme, vezme v potaz několik skutečností.
Namibie má rozlohu 825 tisíc čtverečních kilometrů. To je dvakrát tolik než Německo a ještě zbude. Kolik asi má na svém území minipaláců Česko, které by se do území Namibie vtulilo desetkrát? Hejtmana Ratha sebrala URNA dřív, než stačil jeden takový minipalác postavit, ale kolik jich stojí, aniž by kdo odešel v klepetech?
A dále. Třináct minipaláců má stát 406 milionů. To je jednatřicet milionů na jeden. Přestavba Kongresového centra, aby po přestavbě vypadalo a fungovalo stejně špatně jako před ní, stála dvě miliardy, to je 65krát víc, než bude stát stavba jednoho minipaláce v Namibii. Při přestavbě Veletržního paláce bylo konstatováno, že někam zmizelo 200 milionů, tedy šest namibijských minipaláců. Tak bychom mohli pokračovat v podstatě nekonečně dlouho.
Ze čtyř milionů obyvatel Namibie prý hladoví 400 tisíc, tedy každý desátý. Zvonkajšku to tak nevyzerá, řečeno s klasikem, když si připomenu, jak to v Namibii vypadá a jak to vypadá v jiných afrických zemích. Kdybychom se při stavbách paláců pro papaláše dostali na namibijské ceny, mohli bychom si pískat. A pak bychom snad získali právo pošklebovat se, co se děje v jiných zemích. Třeba v Namibii.