Nakonec řekli ano
Dodejme, že světlo na konci toho kratšího tunelu. Celá ta krize by mohla mít velmi pozitivní dopad, kdyby urychlila reformu zdravotnictví. Žvaní se o ní dvacet let a žádná reprezentace na ni neměla sílu. Ministr Julínek ji uvedl do chodu, ale jen částečně, na víc neměl mandát. Navíc jeho úřadu bohužel absolutně chyběla schopnost komunikovat s veřejností. Bez spoluúčasti veřejnosti se reforma udělat prostě nedá. Teď, kdy je zdravotnictví v popředí zájmu, je zároveň příležitost předložit veřejnosti jasné směry a hodnotné argumenty. Bude to dlouhý proces. Zdaleka nejde jenom o administrativní opatření a přesuny peněz. Dlouhodobě jde o změnu chápání toho, co zdraví a zdravotnictví je. Ale to je běh na hodně dlouhou vzdálenost, doslova generační.
Doufám, že za 50 let lidi pochopí, že kouření je smrtonosné a že pochopí, že opravdu záleží na tom, co jíme - taková poznání jsou základní kameny spoluzodpovědnosti za své zdraví.
