V mnoha městech včetně Prahy se demonstrovalo na podporu Ukrajiny a přes telemost promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Těžko to přirovnat k něčemu jinému, než že je to situace, jako kdyby z Němci obleženého Stalingradu promluvil Vasilij Čujkov.

Ano, tehdy se ruští vojáci zapisovali do kroniky hrdinství a slávy. V těchto dnech bohužel plní svými skutky anály hanby a jejich činy se začíná zabývat soud v Haagu. Vstupujeme do poloviny druhého týdne agrese. Když začala, těžko kdo předpokládal, že obránci vydrží tak dlouho.

Nicméně to poslední, co Ukrajina potřebuje, jsou bombastické řeči. Proto stručná poznámka.

Záminkou pro vpád, kromě jiných nesmyslů, byl vstup Ukrajiny do NATO. Odhlédněme od skutečnosti, že se o vstupu nikdy seriózně nejednalo a i v tom roce 2008, když ho otec většího počtu osudných nezdarů prezident Bush jr. Ukrajině nabídl, hlavně Německo a Francie byly proti. Odhlédněme tedy od toho a zaspekulujme.

Jak by na tom Ukrajina byla, kdyby žila v duchu hesla, že se jí nemůže nic stát, protože je v NATO? Realita je taková, že NATO výslovně odmítá do střetu s Ruskem vstoupit a například zjednat bezletovou zónu. Byla by na tom Ukrajina lépe, kdyby nespoléhala na vlastní síly? Zuřivě se bije, jako Finové proti Stalinovi v roce 1939. A její prezident řeční ze svého kyjevského sídla telemostem na Václavském náměstí, zatímco ruská propaganda lže o tom, že utekl, a naše pátá kolona se vzteká, že ty nejhorší informační kanály jsou zastavené.

Češi na Ukrajinu

Naši občané se hlásí do bojů na Ukrajinu. Premiér Fiala k tomu nabádá k rozvaze, protože opravdu je něco jiného pomalovat si tvář žlutou a modrou barvou a jít na Václavák, anebo vzít samopal a mrznout v bahně někde u Charkova. 

Nicméně jistě jsou mezi námi stateční lidé, kteří se vydají ve stopách někdejších interbrigadistů bojujících proti fašistům ve Španělsku a jsou připraveni bojovat na Ukrajině. Premiér Fiala s prezidentem Zemanem se dohodli na bianco abolici. Je to jednoduché a rozumné řešení. I kdyby se krize protáhla do dalšího období, až prezidentem bude někdo jiný, tento slib abolice by jistě byl závažný právní argument v případných nesnázích za jiné politické situace. 

V pátek vystoupili v rozhlasovém pořadu Pro a proti senátor Václav Láska a poslanec za ANO Marek Novák. Senátor Láska očekávaně podporoval účast Čechů, kdežto poslanec Novák byl méně aktivistický a doporučoval, aby každá žádost byla individuálně posuzována. Těžko soudit, zda je to projev politiky ANO, nebo názor poslance Nováka. Zde ale je třeba upozornit, že pokud by se opravdu někde v prezidentské kanceláři nebo na ministerstvu obrany posuzovaly žádosti a následně by se schvalovaly, pak ovšem by byl na místě takový výklad, že MNO dotyčného pana Jana Novotného na Ukrajinu poslalo, a mohlo by se to vykládat jako účast vojáka NATO. Kdežto aktuální volné řešení nechává rozhodnutí na občanovi s tím, že je tu slib, že ho kvůli tomu nebudou popotahovat.

Mimochodem, tu a tam se píše o někom, kdo sloužil v Cizinecké legii ve Francii. Byl někdo kvůli tomu popotahován?

Doplněno sobota ráno:
Souhlas se službou ve Francouzské cizinecké legii dával president Beneš. Jen přesně nevím, jak to zařídili s retroaktivitou , ale dokonce existují seznamy čs. vojáků a důstojníků, kteří se souhlasem čs. vlády v Londýně ve francouzských Legiích, de Gaullových jednotkách a třeba u Poláků sloužili. Z počátku Západem neuznaná čs. vláda od 9 července 1940 jako Československý národní výbor, teprve od 29 září 1942 byla Brity uznaná čs. vláda to nějak zařídila.

Václav Vlk st