Je to, jako když by se vypsal tendr na místo školníka s právem prodávat párky, místo může dostat každý občan České republiky, pokud se jmenuje Josef Novák a bydlí v Lhotě v Krátké ulici číslo 15. Toto tvrdí odmítnutí účastníci tendru od začátku. Čekali bychom od antimonopolního úřadu, že posoudí jejich stížnosti právě z tohoto hlediska. Bylo zadání férové, tak zní otázka. Byly porušeny zákony, to zkoumal antimonoponí úřad.

Pokud mají vyřazení nespokojenci pravdu, pak se hrálo s poznamenanými kartami a je málo platné, když antimonoponí úřad došel k závěru, že se hrálo podle pravidel. Asi hrálo, ale bohužel právě s poznamenanými kartami.

Odmítnuté firmy Mytia a Autostrade budou i nadále o svoji nabídku bojovat. Šéf antimonopolníhop úřadu Martin Pecina slíbil, že se úřad bude přednostně novými protesty či rozklady zabývat. Bude mít tedy příležitost opravdu se vrátit ke kořenům toho všeho a prozkoumat zadání.

Jakmile jde o tendr na tak závažnou zakázku, dají se protesty očekávat vždycky, však také námitky patří k rituálu asi všude, nejen u nás. Však také občané už nejednu takovou tahanici sledovali. Nemohli si nevšimnout, že se u nás stalo pravidlem vyřazovat oponenty předem známého favorita pro „formální nedostatky“. Další součást rituálu je manipulace se lhůtami. Na zpoždění jedné z nich upozornil i předseda Pecina.

Úřad se ovšem nezabýval a ani zabývat nemohl tím opravdu podstatným, že totiž systém nabízený firmou Kapsch je nezávislými odborníky pokládaný za technicky překonaný. Firma sice slibuje „do budoucna“ desítky „nadstandardních telematických služeb“, ale bohužel jsou tyto služby z principu věci problematické u mikrovlnného systému, nabízeného Kapschem.

Je ovšem třeba dodat, mimo okruh kompetencí antimonopolního úřadu a jeho metodiky vyřizování stížností, že elektronické mýto je novinka – satelitní systém funguje v Německu od loňska, mikrovlnný v Rakousku od předloňska. Při čekání však utíkají miliardy, takže je rozhodně snazší kritizovat, než rozhodovat.