Překvapivě velkou většinou schválila poslanecká sněmovna ústavní zákon týkající se zbraní. On se jinak než takto mlhavě nedá charakterizovat. Z principu jde o to, že – pokud návrh schválí senát a podepíše prezident - právo držet zbraň bude zakotveno v ústavě.

Je to v Evropě neobvyklé, a proto aby návrh prosadili, vnořili jeho autoři do formulace ideu obrany vlasti. Tím ovšem poskytli argument odpůrcům – na obranu vlasti vynakládáme procento, doufejme že v budoucnu dvě procenta HDP plus si držíme policii k zajištění vnitřní bezpečnosti plus agentury, dá se říci, zpravodajské. Takže Pepa s koltem obranu vlasti nevytrhne.

Smysl návrhu je ovšem jinde než v obraně vlasti. Je to pokus o obranu před jedním z dalších rozum drásajících nesmyslů Evropské unie, která bezmocně přihlíží degradaci bezpečnostní situace v některých svých členských zemích, najmě ve Francii, Belgii a Švédsku. Tento nesmysl spočívá ve směrnici omezující držení zbraní občany. Zatím se týká především dlouhých opakovacích zbraní, ale trend je naznačen, ostatně týká se i zbraní historických a to už je opravdu groteskní aspekt.

Logika je zřejmá, v tomto směru se půjde dál, až k totálnímu odzbrojení občanů, jako tomu bylo u nás za komunistů a předtím za nacistické okupace, kdy se držení zbraně trestalo smrtí. Je to logika vytváření zdání opatření, aby neklidní občané nabyli dojmu, že někdo něco konkrétního rozumného dělá, a média za stavu řízené svobody slova tuhle hru na opatření podpoří.

Jistě se za to dostane Česká republika na pranýř, jako se dostala za své odmítnutí kvót. To je další taková hra na opatření. Možná se zase ozvou lidovci, jako se ozvali, že jsme mohli naoko přijmout deset, patnáct migrantů a byli bychom z obliga. Třeba připomenou, že málokdo potřebuje mít doma opakovačku na víc než deset nábojů se sklopnou ramenní opěrkou. To je takový lidovecký postoj. Ale do české tradice patří i odmítnutí nesmyslu. Budiž, je to gesto bez praktického významu. Dostaneme za něj na hubu. Směrnice bude platit, protože bruselské směrnice platí víc než ústava nějaké České republiky. Je to taková ta moc bezmocných. Bohužel – do takové polohy nás tlačí.

Ona se rýsuje celkem zřetelná linka. Hra na učinění přijetí opatření, tohle známe z minulého režimu a Brusel to dělá výborně. Ale pak taky bude třeba ukázat prstem na viníka. Francie je dva roky ve výjimečném stavu, za včerejšek vytáhli z vody a do Itálie dopravili osm a půl tisíce migrantů. A kdo za to všechno může? Češi, Maďaři a Poláci, protože odmítají kvóty.

Takto se to rýsuje. Tedy znovu, je to akt moci bezmocných, prskání myši zahnané do kouta.