To byl takový film kdysi, o fiktivním státě, který si chtěl přilepšit podle zásady, že země dostane štědrou pomoc, když prohraje válku s Amerikou. V roli myši se teď ocitl filipínský prezident Duterte. 

Ten pohrozil vypovězením války ne Americe, ale Kanadě. Jistá kanadská firma vyvezla na Filipíny 100 kontejnerů s komunálním odpadem a nechce se k nelegálnímu vývozu znát. Je to částečně kuriózní, částečně komické, ale v jádře nesmírně vážné. Podrobněji píše o problému Marian Kechlibar ve včerejším Psu zde. Komunální odpad se stává nezvladatelným globálním problémem. V našem prostoru ho řešíme, ale jen zdánlivě: třídíme odpad, ale co s ním pak? Ve většině zemí Asie ho prostě netřídí a hážou do řek a odtud plyne do moře, totéž se děje v Africe, snad s výjimkou Rwandy. Ale… co s ním dělají Rwanďané? Při cestě do Tibetu jsme jednou pozorovali s Ljubou mnichy, jak sbírají poházené igelitové tašky, válelo se jich všude habaděj. Co s nimi pak? Nosili je na ohýnek a k nebi stoupal černočerný jedovatý dým…

Je to obrovský problém. Tanec kolem skleníkových plynů plní stránky novin a řečnické tribuny, o problematice odpadu se v podstatě mlčí. Bruselský zákaz pytlíků je v tomto ohledu správný krok, ovšem řešení je daleko za oborem. Duterteho ultimátum je tedy vcelku úsměvné, nicméně upozorňuje na něco, co vůbec k smíchu není.