Za nulového mediálního zájmu prošel návrh Evropské komise přestat do roku 2035 s výrobou automobilů se spalovacím motorem. Je to reakce podobná postoji oněch známých tří opiček, jedna si zakrývá oči, druhá pusu a třetí uši.

Nápad je tak absurdní, že na jeho uskutečnění není žádná reálná šance. Dají se ale čekat prudké politické spory. Aby se skutečně přikročilo k důslednému uskutečňování této sebevraždy, musely by to schválit členské státy EU. Ty zatím přistoupily na teze Zeleného údělu, za nás to odhlasoval Andrej Babiš. Jenže to je jako když v létě vidíte černý mrak na obzoru a necháte pláštěnku doma, protože si řeknete, že se to třeba nějak někam přežene.

Levičácká politika, tedy odbory ruku v ruce s jejich politickou sekcí Labour party, zlikvidovala anglický automobilový průmysl. Precedent tedy je. Teď jde o likvidaci kontinentální. Už teď, kdy elektromobilů v provozu je pět a půl a jsou to nepraktické milionářské hračky, začínají mít země jako Kalifornie nebo Německo starosti s dobíjením. K tomu přistoupí zásahy do energetického mixu, zejména pak ideologicky podložená nenávistná kampaň proti jaderné energetice.

Politické spory se dají čekat brzy a na síle nabudou v údobí, kdy bude Česká republika pověřena předsednictvím EU. A zde jsme po uši v realitě: jakou pozici by asi ČR zaujala, kdyby ji reprezentoval premiér příslušný Pirátské straně?

Obloukem se vraťme k zásadní otázce. Jsme ve vlažné fázi předvolební kampaně, ta se na přelomu léta a podzimu rozžhaví. Strany by měly jasně vyjádřit svůj postoj k likvidaci páteře českého průmyslu. Voliči by měli upravit svá rozhodnutí podle toho.

Potíž je v tom, že většina voličů nejspíš netuší, že ten problém tady je. Nevidí mračno na obzoru.