Tak to vypadá na první pohled. Jedna vládní sestava s něčím přijde a druhá to zruší. Není to ale čistá metoda pokusů a omylů. Ta předpokládá, že se ruší to, co se neosvědčilo, a zachová se řešení osvědčené. 

Současná vláda zrušila nemocniční poplatky a poplatky za recepty. To je čistě populistický krok, zrušilo se něco, co omezovalo marodérství a snižovalo mrhání léky placenými zdravotní pojišťovnou. Zrušilo se to proto, že levice ráda rozdává z obecních peněz a kupuje si volební hlasy tím, že zbavuje občany odpovědnosti za své počínání.

Od samého začátku byl problematický projekt penzijní reformy. Počítal s aktivní účastí občanů, tedy se spořením, přičemž předpokladem byla stabilita na padesát let dopředu. To je předpoklad naprosto směšný a směšnost se potvrdila už tím, že hned následující politická parta projekt odpálila. Tím odpálila nejen projekt konkurentů, ale důvěru ve všechny další projekty spoléhající na stabilitu, včetně projektů vyprodukovaných i touto partou. Nic moc se nestalo, důvěra ve vládu není nic, co by charakterizovalo náš národ.

Teď jsou na obzoru novoty. Povinné převzetí účtenky, pokladny nalogované na internet, účtenková loterie. Může být, že se to povede, je třeba to vyzkoušet. Na Tchaj-wanu to funguje, na Slovensku ne. Tchaj-wan je v Asii, je to Čína, patří ke kultuře, kde po staletí neznali v podstatě jiný trest než trest smrti a rozlišovali jen v odstínech krutosti. Na Slovensku je stejný bordel a panuje tam stejná skepse jako u nás. Ale třeba se to povede.

Ovšem po příštích volbách, pokud vyhraje jiná parta, to přijde ke zrušení.