Všichni máme své sny. Maruška chce být baletkou, Pepa kosmonautem, Jiřinka potápěčkou. Vítek Rakušanů by rád byl premiérem. Ono to bylo patrné už z jeho slavného filmového hitu v volejbalové šatny, z něhož pochází nesmrtelný dialog:

„Řek jsi mu to?‟
„Neřek, ale já mu to řeknu!‟

Čerstvě se to opakovalo, když uchopil trumpetu a pokusil se slavnostní fanfárou zorganizovat volební blok demokratických sil pod svým velením u piva v Malostranské besedě. Pirátský předák Zdeněk Hřib ho rozumně poslal kamsi a vysmál se mu, kdežto Petr Fiala se tradičně zachoval coby nemrcouch a poslušně s ním na pivo šel, nicméně politologicky korektně to zaonačil tak, že z toho nevyplynula žádná politická deklarace s vůdcovským patentem pro Víta Rakušana.

Nezbylo nic jiného než to rozbalit natvrdo. Já budu premiérem, oznámil obyvatelstvu Vít Rakušan a proklamoval heslo STAROSTOVÉ DO ČELA. Kdyby se heslo mělo vzít doslova, on by premiérem být nemohl, protože starostou byl naposled v roce 2019 a od té doby se plácá v takzvané vysoké politice.

Je to podobná logika, jako když Petr Fiala vyhlásil, že zajistí obyvatelstvu západoněmecké platy do čtyř let. Musí ho ovšem kvůli tomu zvolit a když ho nezvolí, tak holt budou mít dál ty naše platy socialistické. Sice je to blbost, nicméně ty západoněmecké platy pořád mohou táhnout, jako hlávka zelí na špagátě před tlamou oslíka. Chtěl bych mít příjmy novináře z Hamburku? Jistě ano. Dělník ve šroubárně by taky rád měl plat ze země nepostižené čtyřiceti lety komunistického experimentu.

Princip je stejný. Vít Rakušan vyhlásil, že bude premiér, když lidi hodí do uren tolik lístků, aby STAN vyhrál. Sebe jako premiéra předvedl obyvatelstvu jako lákadlo.

Jenom mám vážné pochybnosti, že to zabere.

Lidi toho osla pomlouvají, že je blbej. Opak pravdou. Osel je chytrej. Ba co víc, hloupí ti, kdo s blbostí obyvatelstva počítají jako s faktorem, který jim pomůže vyhrát volby.