Třiadvacet hodin to trvalo, než se sněmovna dopracovala k projednávání pandemického zákona přes odpor SPD, zvláště pak Tomia Okamury, který se ujal role hlavního paralyzéra jednání. Dovoluje mu to jeho privilegium řečníka s přednostním právem.

Pozornost vyvolal ministr zdravotnictví Válek. Ten argumentuje, že nový zákon je potřebný, a že to dokazuje poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil povinnost dokládat očkování. Debata kolem těchto otázek je zřetelně dvoukolejná. Nejvyšší správní soud se zabývá v duchu právního pozitivismu zákonným podkladem vládních rozhodnutí za mimořádné pandemické situace. Naprosto nebere v potaz, jestli ta opatření mají smysl a vedou k něčemu pozitivnímu. I kdybychom měli všichni pochcípat, soudcům je to jedno, hlavně aby litera zákona byla respektována.

Onu literu zákona má dodat právě ten novelizovaný pandemický zákon.Je třeba ho zformulovat tak, aby nebyl zneužitelný k restrikcím kvůli jen údajným hrozbám. Bylo by žádoucí, kdyby se do jeho formulace zapojila i opozice – jak tomu bylo v původní, jak se ukázalo nedokonalé verzi. Jenže po zkušenostech s demoblokem, kterému za minulé vlády taky bylo jedno, kolik lidí chcípe, jen aby Babiš na namydlených schodech uklouzl, nemá Babišova opozice chuť vyjít Pětce vstříc. Tak to dopadá, když nedostatek dobré vůle plodí další nedostatek dobré vůle.

Zeman proti soudcokracii

Prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Nejvyššího správního soudu Karla Šimku. Při té příležitosti varoval před politizací NSS a zmínil i pojem „třetí komora parlamentu“. To jsou poznámky, které jsou velmi na místě. 

Jako o třetí komoře parlamentu se často mluví o Ústavním soudu. Nejvyšší správní soud na sebe upozornil zejména v aktuální pandemické době sérií rozsudků, které fakticky paralyzovaly snahu vlády nějak regulovat život v zemi s cílem omezit šíření bezpříkladně nakažlivé nemoci. Nejdřív se jeho klacky pletly pod nohy vládě vedené Babišem, teď to prožívá Fiala. Poslední výrok NSS bude jistě přijat s povděkem, protože s epidemií omikronu smysl restrikcí opadl: stále větší počet odborníků se shoduje na tom, že omikron pozbývá svých démonických vlastností a je z něho běžná sezónní epidemie. 

Tlak na očkování byl pochopitelný u předchozích mutací, kdy opravdu očkování výrazně snižovalo riziko vážných průběhů, případně dokonce úmrtí. Stát tedy dělal dobře, že občany do očkování tlačil, a poslední výrok NSS o nepřípustnosti takového počínání je příklad tupého právního pozitivismu.

Zemanovy poznámky o soudcokracii jsou zcela oprávněné. Z jiného soudku – Rakousko chystá žaloby kvůli nové taxonomii, která jádro pokládá za čistý zdroj energie. Soud tedy má rozhodovat v něčem, co je sféra navýsost politická a ovšem i odborná. Bohužel, často jsme svědky progresivistické inklinace soudců, krajní, mravně zcela odpudivý je příklad soudně posvěcené praxe surogátních matek na objednávku homosexuálních párů, tedy fakticky legalizace obchodu s lidmi. 

S právem to má společné jen vnější rysy, je to čistá politika ideologicky jednostranná a je dobře, že Zemanův varovný hlas zazněl. Třebaže je to volání na poušti či házení hrachu na zeď.