Republikáni mají tradičně jako svoji barvu rudou, kdežto demokraté modrou, rudá je jejich barva a slon jejich zvíře. Nám, postiženým rudou minulostí, to může připadat zvláštní, ale je to tak. Sčítání hlasů ve středu dopoledne ještě pokračuje, nicméně je vyloučené, aby Kamala Harrisová Trumpův náskok dotáhla. Navíc, zase podle úředně nepotvrzených výsledků, republikáni ovládnou Senát a pokud se jim podaří ovládnout i Sněmovnu reprezentantům, USA budou pořádně rudé v republikánském slova smyslu.

Nedošlo na obavy z těsného výsledku, který by mohl vést k výstřelkům a výtržnostem. Co není, může ještě být, zatím to tak nevypadá a věru že není o co stát.

Výsledek je překvapivý. Předpovědi se pohybovaly na rozhraní půl na půl v mezích statistické chyby. V Evropě občané fandili Kamale Harrisové, v západní západní Evropě drtivě, ve východní západní Evropě střízlivěji, nicméně fandili. Kdybychom ale měli posuzovat preference médií hlavního proudu, pak byla podpora Harrisové skutečně drtivá. K zajímavostem předvolebního finále byl skandál vyvolaný tím, že Los Angeles Times a Washington Post odmítly podpořit žádného kandidáta. Takřka stoprocentní byla podpora – použiji hnusný výraz z doby minulé – kulturní fronty. Celebrity se postavily za Harrisovou jako jedna celebroosoba. Voliči neposlechli v dostatečné míře, takže dochází na slova Bertolda Brechta: „Lid nepodporuje vaše ušlechtilé cíle? Vyměňte lid!‟ V těchto volbách tedy vůbec nejvíc prohrál mediální establishment, který se zasloužil o atmosféru vyhrocenou až na kraj hysterie.

Co bude dál

Donald Trump nastoupí do čtyřletého období po drsném období, kdy byl vláčen po soudech, osočován ze všeho nejhoršího včetně fašismu, o pokusech o atentát nemluvě. Vypadá to i na podporu Kongresu, takže – držme se našich domácích reálií – bude mít možnost uplatnit realistickou politiku asi tak, jako ji měl Petr Fiala s většinou 108 hlasů ve sněmovně. Fiala ji prošustroval. Na Reaganovu předvolební otázku voličům „máte se líp než jste se měli před čtyřmi lety‟ by Fiala měl sklopit uši a odejít od pultíku. Trump bude mít šanci uspět lépe. Náznaky, co hodlá dělat, budí v Evropě obavy, zvláště jeho hrozby nasazení vysokých cel. Uvidíme. Velkohubost patří k jeho dominantním vlastnostem a slogany z předvolebních mítinků jsou něco jiného než realita.

Konkrétně budeme hodně zvědavi na jeho kroky v zahraničněpolitické oblasti, zejména pokud jde o Ukrajinu. V tomto ohledu riskují právo nosit šaškovskou čepici všichni mudrcové, kteří ho osočovali, že jde na ruku Putinovi. Jeho předchůdce Biden se uvedl ve funkci hanebným úprkem z Afghánistánu. Trump sliboval, že válku na Ukrajině ukončí „za čtyřiadvacet hodin‟ ještě před nástupem do úřadu. Současná administrativa se řídila zásadou „podporujeme cíle Kyjeva maximálně, ale uděláme pro to minimum‟. Co udělá Trump, nevíme. Ostatně, nevyzpytatelnost je další jeho výrazná vlastnost. Že se ale něco stane, tím si můžeme být jisti.

Jak to dopadne s Kamalou Harrisovou a demokratickou stranou? Demokraté teď budou přemýšlet, co udělali špatně. Měli by začít od lhaní kolem Bidenova zdravotního stavu, ale měli by jít ještě dál do minulosti a přemýšlet, jestli je dobře dál nechat režisérské místo celého oslího cirkusu Baracku Obamovi. To ale je úkol pro střednědobou budoucnost.

PŮVODNÍ ÚVODNÍK Z NOCI Z ÚTERKA NA STŘEDU:

Volební místnosti se v USA uzavřely a probíhá sčítání. V sedm ráno vede Trump 246 proti 187 Harrisové. Na počet hlasů má Trump o 5 milionů víc než Harrisová. V osm ráno média oznamují rozhodující Trumpovu výhru v Pennsylvaniii (19 volitelů).

Připomenu pro pořádek, že USA mají 50 států a každý má přidělený počet volitelů, přičemž v každém státě bere vítěz vše. Rozhodují volitelé, ne celkové počty hlasů, takže může zvítězit i ten, kdo dostal méně hlasů (Trump vs. Clintonová dostal o 3 miliony hlasů méně). Ta laťka je 270 volitelů, kdo ji přeskočí vyhraje (složitý americký systém má ještě drobné finesy, ale podstata je skutečně takto jednoduchá). Tento úvodník budu v průběhu dne upravovat.

Pro nás Evropany, zvlášť pak pro Evropany na ruském seznamu nepřátel a dvojnásob pro nás, co jsme na seznamu bývalých satelitů Moskvy, je podstatné to, co většinového amerického voliče buď vůbec nezajímá, nebo jen okrajově: jaký bude příští prezident na mezinárodní scéně a jak bude vnímán.

V této souvislosti připomenu, že válečný hrdina a nově zvolený prezident John F. Kennedy se v létě potkal ve Vídni s hlavou komunistů Nikitou Chruščovem. Rus odhadl Američana jako slabocha, následovala stavba Berlínské zdi, obnova jaderných zkoušek a instalace raket na Kubě. Jakpak asi Putin odhaduje oba rivaly v těchto volbách? Trumpa zná osobně, Harrisovou jen zprostředkovaně. K osobnímu setkání neměl příležitost. Harrisová do Evropy nejezdí.