Malá domů
Apeloval na poslance ODS, aby Klause podpořili - což je ostatně hotová věc (do té míry, pokud je volba tajná). Většinově schválený návrh Miroslavy Němcové, aby ODS "otevřela diskusi" o podpoře Klause diskusi s koaličními lidovci a zelenými také není světoborný, jelikož tuto "diskusi" (tedy přemlouvání a obchod) ODS otevřít nejen musí, ale už dávno otevřela. Doposud bez viditelných důsledků, protože zelení chtějí Švejnara a lidovci, jak je jejich zvykem, kličkují. K tomu opravdu podstatnému, tedy k "eurosmlouvě" sněm žádný zásadní dokument nevydal, jen zakuklené odstavce v závěrečném dokumentu, které umožňují eurosmlovu se skřípáním zubů přijmout. Problém spolupráce s komunisty také zametl pod koberec. Zákaz platí, ale porušení bude hodnotit ten, kdo ho porušil, už ne "výkonná rada", to je řešení hodné krále Šalamouna a osvědčuje, že i v ODS existují bystré hlavy.
Výsledek je to nevalný - konstatování "statu quo" a volky nevolky přistoupení na to, co je a musí být. Premiér musel pohrozit demisí, pokud by ODS odmítla eurosmlouvu. ODS systematicky a dlouhodobě podkopávala důvěru v evropskou spolupráci a kreslila svým stoupencům obraz "Bruselu" v konturách jakéhosi neobolševismu. "Bruselský socialismus", to je po hospodách předávaný žvást, přičemž na jeho vzniku má ODS lví podíl. A teď najednou teče do bot a Topolánek musí prosit své spolustraníky, aby pustili z hlavy všechno to, co jim tam on a Klaus a další vtloukali.
Takže sněm zahrál malou domů a delegáti se odebrali do domácího ošetřování, aby pozorovali, jak jejich straně dál utíkají preference ve prospěch socialistů spojených s komunisty.
