Tahanice kolem letounů L-159 patří k nejméně přehledným aférkám týdne, který se nám chýlí ke konci. Při návštěvě v Kyjevě se o čtyřech kusech zmínil prezident Petr Pavel, následovalo příkré odmítnutí z vládní strany. Zvedla se vlna hněvu z opozičního tábora, načež se ukázalo, že první,kdo Ukrajincům odmítl čtyři kusy poskytnout, byla ministryně obrany Fialovy vlády Jana Černochová. Navíc se ukázalo, že Ukrajinci by letadla chtěli koupit. Vládní strana změnila tóninu z „nic nedáme‟ na „nic neprodáme, protože potřebujeme‟. Míček se ale přehoupl zpátky přes síť a generál Řehka sdělil, že se bez nich armáda obejde. Čeká se teď na Babiše, až se odtrhne od glóbu a odjede do Čáslavi, aby si dal vysvětlit, proč letadla létají, když nemají vrtuli.

Není třeba ostrozraku k rozpoznání, proč to všechno je. Dezolátní část vládní sestavy (jí bylo svěřeno ministerstvo obrany) staví svoji existenci na pumpování protiukrajinských nálad. Je to politika absurdní na hranici slabomyslnosti.

Přát Ukrajině prohru si může přát jen naprostý idiot. Tam věru nenastane jako u nás normalizace a nezavládne ticho po pěšině. Občanská válka a partyzánské boje jsou velmi pravděpodobný scénář. Může se to táhnout mnoho let. Ukrajinští nacionalisté v Ukrajinském povstalecké armádě pokračovali v boji do roku 1954, tedy devět let po válce, ale ojedinělé incidenty se táhly až do roku 1960. Běloruská osvobozenecká armáda byla aktivní až do roku 1953. Přirozeně že útěk obyvatelstva je nevyhnutelný a my jsme na ráně. Už to nebudou statisíce, ale miliony, mnozí ozbrojení s bojovými zkušenostmi, zoufalí a otrlí. Chytráci typu Okamury dělají všechno pro to, aby přišli.

Málo prozíravá část veřejnosti je vysazená i proti Ukrajincům na našem území – zbabělý Babiš (nomen omen) jim ustupuje. Přitom každý kdo není zrovna padlý na hlavu musí vidět, že se bez Ukrajinců neobejdeme. Nemá cenu připomínat, že odvody na daních Ukrajinců dnes převyšují sociální výdaje. Ukrajinští přistěhovalci nás také chrání před nápady západního Západu k nám nastrčit migranty z Blízkého východu a Afriky. Naštěstí slabomyslnost není naše specialita – na západním Západě se hraje hra na to, že neexistují kulturní rozdíly, takže my ještě nějakou dobu můžeme tvrdit, že máme svých migrantů dost a jejich nepotřebujeme. Naštěstí se „na Západě‟ nikdo neodváží říct nahlas, že somálský migrant je čisté břemeno, kdežto ukrajinský migrant je ochoten makat jako šroub.

To je ve stručnosti to hlavní, proč je hloupé nasazovat na Ukrajinu – když dám stranou to vůbec nejdůležitější, totiž to, že je to hnusně nemravné. Ale mravnost od takového Rajchla nelze čekat, na racionální argumenty by mohl slyšet.

Zpátky k letounům L-159. Nebudu se divit, jestli se Babiš vrátí z Čáslavi a odprodej posvětí. A doufám, že tahanice kolem nich ho utvrdí ve vědomí, že čím dřív se osvobodí od kolaborantských dezolátů, tím líp. Už aby to hlasování o imunitě bylo za námi.