Pěnou dní prolétla miniaféra kolem sprejerů na Karlově mostě. Zopakuji mimopražským: dva turisté (psalo se o mladících, jednomu bylo třicet, to by už měl chlap mít rozum) vyvedli na pilíř Karlova mostu nápis 2x5 metrů. Chytli je, je z toho tahanice, ale podstatné je, že než se památkáři sjednotili, co s tím a za kolik, vyskytl se pan Miloslav Černý a v noci se soboty na neděli nápis umyl. 

Odstraňováním graffiti se živí, dělá to horkou vodou a párou, a vysvětlil, že hodně záleží na tom, aby barva nestačila zatvrdnout a vpravit se do podloží. Což zní logicky, památkářům to asi nedošlo.

Je z toho samozřejmě mnoho smíchu, internetem kolují vtípky. A najednou se z věci stává politikum. Pražský primátor Zdeněk Hřib se ozval, že panu Černému nechá jeho akci zaplatit, a taky prozradil, že se magistrátu nabídla firma, že graffiti odstraní zadarmo, ale postup neschválili magistrátní památkáři.

Sympatie veřejnosti je celkem přirozeně na straně pana Černého. Vtipálci mluvili o Fantomu od Karlova mostu a přáli si, aby nastoupil i na dálnici D1. Což už je to politikum.

Vše, co koná stát, je neefektivní a táhne se přinejmenším stejně dlouho, jako to bylo za komunistů. Všechny dopravní stavby jsou obtěžující, zdlouhavé a nekvalitní. Ekonomické ztráty vyvolané bordelem na D1 vyčíslili na 1,3 miliardy. Je to zřejmé hausnumero. Kdo spolehlivě vyčíslí ztráty, které vzniknou nešťastníkům, kteří uváznou v zácpách kolem nekonečných pseudooprav?

Zpátky k aféře s graffiti. Primátor Hřib vycítil příležitost a svezl se na vlně veřejné sympatie vůči Fantomovi od Karlova mostu. Sprdnul magistrátní památkáře a možná si to zasloužili. Nicméně by asi bylo lepší, kdyby primátor Hřib – a po jeho příkladu i další státní činovníci – vynakládali energii na podporu výstavby bytů, budování infrastruktury, zlepšení veřejných služeb.

Sprdnutí památkářů je opravdu ta nejsnazší cesta.