Letní debata o zírání
Nedávno jsme měli na Psu facebookový příspěvek poslankyně Barbory Urbanové. Autorka vysvětlovala podstatu kampaně ZÍRÁNÍ JE OBTĚŽOVÁNÍ a velmi zajímavě a z odborné praxe kvalifikovaně vysvětlovala pocity obtěžovaných a napadaných žen. Díky za rozumný a věcný přístup. Nicméně, jak už to tak bývá, když nastane slovní tahanice, rozum zůstává v koutě.
Primárně nejde o nic agresivního. Slogan z plakátu jsem už citoval, je tem ještě kresba upřeně se dívajícího muže, je zřejmě v tramvaji. Debata o něm se svezla do úplně absurdní roviny „pravice versus levice‟. Za argumentační perlu lze pokládat výrok, že před osmdesáti lety pravice dokázala zaútočit na Rusko a dnes jen kňourá kvůli koukání do výstřihu. Kdybych měl chuť do půtek na Twitteru, tak bych oponoval, že před sto lety dokázala levice vraždit lidi po miliónech, kdežto dnes dovede jen umravňovat chlapy v tramvaji. Dodal bych, že Hitlera pokládat za pravici je nehoráznost: Hitler založil národní socialismus, dnes hlásá Kateřina Konečná cosi jako národní komunismus a sotva by ji někdo označil jako pravičáka, přestože se producíruje s výkvětem dezolátů, naposledy na setkání v Příčově. Vraťme se ale k jádru věci.
Kampaň spustila nevládka Konsent, zaměřená na prevenci sexuálního násilí a obtěžování. Právo na podívání hájil v reakci na plakát na Twitteru Miroslav Kalousek: Než jde žena ven, tak se většinou hezky obleče a upraví proč? Aby se na ni nikdo nedíval? Nemohu se zbavit dojmu, že kampaň je motivována frustrací těch, které pohledy nepřitahují. Když nečumí na mě, nebudou čumět na nikoho. Bum a válečná sekyra byla vykopána. Už to jede, levicově ladění kombatanti hovoří o kňučení pravice a pravicoví bojovníci hovoří o kravách nasátých na stát skrze státní média, co školí to poslední, co z mužů zbylo. Rozum opravdu stojí stranou a brouká si cosi o pravdě z obou stran.
Skutečně jsou mezi námi (a v tramvaji) chlapi, kteří se hnusně chovají, a ne každá žena dovede froťáka nebo vejrala poslat do patřičných mezí. A druhý pohled?
V Istanbulské úmluvě, kterou doposud rozumná naše sněmovna neratifikovala, je pod slovním maskováním zakutána povinnost každého budoucího vládního uskupení financovat „prevenci‟: je to zárodek budoucího ovlivňovacího průmyslu, který pojede svoji agendu a zcela zákonitě se bude domáhat stále vyšších a vyšších finančních podpor a rozsáhlejšího přístupu… kamkoli. Zírací kampaň je pokusný balónek a maličká ukázka. Skromná nevládka Konsent zatím „boří mýty‟ z „grantů a veřejných sbírek‟. Zatím. Úmluva by jí – a mnohým, velmi mnohým a zcela neskromným dalším – vybudovala stálý penězovod. Je zaděláno na další odvětví průmyslu vymývání mozků. Nejde o žádnou maličkost. Mašinérie klimatismu a zeleného náboženství právě likviduje evropský automobilový průmysl, takovou má moc.
Jaké je z toho všeho poučení?
Pánové, nečumte ženám do výstřihu a nelepte se na ně. A dávejme všichni, pánové i dámy, pozor, aby se z neziskového sektoru nestala jediná finančně (pro sebe) úspěšná struktura v tom našem socialistickém státě neomezených nároků.