Rozmáhá se nám po Evropě takový nešvar, místo k volbám pohnat politika k soudu. Je to samozřejmě zkratka nepřípadná a nepřípustná, už proto, že kauza Marie Le Pen se k soudu dostala už v roce 2023, tudíž inspirace rumunskou anulací prezidentských voleb rozhodnutím ústavního soudu zde reálně není a být nemohla. Už vůbec tu není souvislost s protahovaným soudním popotahováním Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Jenomže základní hluboká a principiální spojitost tu přece jenom je.

Když už je těžké se tahat se soupeřem ve volbách, najdeme nějaký klacek podle hesla, kdo chce psa bít, hůl si najde. Ve spleti zákonů a nařízení by to byl čert, aby se něco nenašlo. A když už se ani ta hůl nenašla, klacek se uřízne – připomenu snahu o oživení našeho lustračního zákona tak, aby Andrej Babiš nemohl kvůli spolupráci s StB být ve funkci. Kdo z nás by se chtěl dívat francouzskému soudu pod prsty a hodnotit, zda Marie Le Pen opravdu zneužila 6,8 milionu eur na platby fiktivních asistentů v letech 2012 až 2017. Mělo jít o falšované smlouvy a faktury a soud došel k závěru, že šlo o zpronevěru, zakázal jí ucházet se pět let o veřejnou funkci a odsoudil ji ke čtyřem letům vězení, dva roky podmíněně a dva doma s elektronickým náramkem. Favorit prezidentských voleb je tedy mimo hru.

Nebylo by přece jen lepší porazit ji ve volbách? Takto reagoval na zprávu o odsouzení političky Andrej Babiš a předseda Motoristů Petr Macinka označil rozsudek za absurdní a nespravedlivý. Od Viktora Orbána přišel tweet je suis Marine. To jsou první, tedy bezprostřední reakce. V Rumunsku vyvolalo zrušení prezidentských voleb politický rozvrat, radikalizaci a nedůvěru. Jak to dopadne ve Francii těžko odhadovat, k výtržnostem a zapalování aut má sklony spíše pokroková levice a ta se teď raduje, takže k rozbíjení výkladních skříní nemá důvod. Těžko se ale vyvarovat obavy, že demokracie nadále nebude to, co bývala. Těch hlasů, že „volby nejsou všechno‟, přibývá. Máme přece hodnoty a ty jsou správné, k čemu tedy volby, že?