První a doufejme že jediná vlna epidemie čínského viru opadá, načež pražský městský soud zrušil od 27. dubna základní opatření, která vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví pro zvládnutí krize. Tu se sice podařilo zvládnout, ale soud označil opatření za nezákonná. Přijalo je ministerstvo zdravotnictví v souladu se zákonem o veřejném zdraví, kdežto podle výnosu soudu to mělo být podle krizového zákona.
Nezbývá než se vrátit o měsíc nazpět. Původně vláda postupovala podle krizového zákona, avšak z obavy, že uvrhne stát do právního chaosu, až budou všichni poškození žalovat stát o náhradu škody, změnila právní postup a do hry se dostal právě ten zákon o veřejném zdraví. Podle něho vše měsíc fungovalo, krizi jsme přestáli, epidemie se tlumí, počet nově nakažených klesá (pozor: při nakažlivosti čínským virem stačí pár lidí přenašečů a když se fatálně poleví, rozjede se to znova).
V této souvislostech jsem napsal své Přemýšlení o žalobách na stát (zde) a v reakci na polemické odezvy jsem psal o Aroganci státu a galaktické dálnici (zde). Psal jsem zde o tom, jak si právníci brousí zuby na stát, a potřetí tedy budu opakovat, že kdo na tom stoprocentně vydělá, to jsou právníci, kteří ty žaloby povedou. Jejich palmare je zaručeno, aspoň máme jedno odvětví, které má prosperitu nalajnovánu a třeba nám pozvednou HDP. V závěru článku jsem citoval Danielu Kovářovou, naši přední právničku a ex-ministryni spravedlnosti, která konstatovala, že se stát z odpovědnosti za škody nemůže vykroutit, ale docela jinou otázkou je ekonomika státu. Česká republika nebude mít dostatek financí na úhradu všech škod, píše Kovářová.
A máme to tady. Za vítězného pokřiku Fialy, Bartoše a Pekarové „my jsme to říkali“ soud otevřel dveře k chaosu. Když je to nezákonné, proč bychom to měli dodržovat? Spousta lidí je doslova na huntě, ne zdravotně, ale finančně. Zaplatí stát škody za nezákonná opatření? Asi by měl. Kde na to vezme? Teď jsem mluvil se sousedem. Je na kraji zhroucení. Jeho firma skvěle šlapala, rozvíjel ji na úvěr: má dluh čtyři a půl milionu a firma stojí a stát bude, protože je vázaná na evropský turistický ruch. Takže stát mu nahradí ty čtyři a půl mega? Každému takto postiženému, a kolik jich asi po republice je? Statisíce určitě, možná miliony.
Prominentní právník Jan Sokol v rozhovoru se serverem Neovlivní.cz (zde) soudí: Podle mého názoru bude muset vláda odcouvat zpět k tomu nouzovému opatření a vrátit se k tomu stavu před 13. březnem. Tím by ale přiznala, že to, co bylo mezi tím datem a rozsudkem soudu, bylo z pohledu soudu špatně. Je jasné, že se toho teď všichni chytí a budou říkat, že byli poškození. Otevírá se tím samozřejmě cesta k žalobám na stát o finanční náhradu.
Poučení z toho všeho?
Uvidíme, co se stane. Soud svým pravomocným rozsudkem dal lhůtu 27. dubna. Život jistě půjde dál, svět se nezboří. Pokud se ale na podzim epidemie vrátí, bylo by dobré, aby vláda podala demisi a předala agendu panu Fialovi a panu Bartošovi a paní Pekarové. Ti by s čínským virem zatočili ještě rázněji než Praha 6 s pomníkem maršála Koněva!