Korupce, a co na ni jít jinak?
K návrhu se přihlásili zelení. Je to z jejich strany odvážná sázka. Jde jim o překonání osudné hranice pěti procent hlasů a vědí, s kým mají tu čest, totiž s českým voličem, který na jedné straně je naštvaný na korupci a na druhé straně je omezený a xenofobní a nedůvěřuje cizákům a Američanům zvlášť. Co převládne? Kdybychom to tak věděli...
Karel Schwarzenberg pojmenoval americký nápad ostudou. To zřejmě zaštěkal na nepravý strom. Ostudný je fakt, že nějakým lidem zůstane v kapsách 30 miliard (trojka a deset nul) z dvou set miliard proinvestovaných veřejných peněz. To je šílená ostuda a všichni politici by měli dělat první poslední, aby tomu zabránili, všichni včetně pana Schwarzenberga. A když někdo přijde s rozumným nápadem, je jedno, jestli je to Američan nebo Turek.
Jenže ono je to všechno ještě úplně jinak.
Korupce by u nás dávno nebyla, přinejmenším v tom rozsahu, v jakém je, kdyby neochromila zákonodárný proces. O průhlednosti státních zakázek se píše a mluví dvacet let - od chvíle, kdy padl komunistický režim. Malé dítě musí vědět, že jediná cesta k odstranění korupce je odstranění důvodu a možnosti korumpovat. Byly doby, kdy jste museli k korumpovat řezníka, aby vám prodal flaksu. Ve světě průhledně nastavených pravidel korupce zajde na úbytě - samozřejmě, že nikdy nezmizí docela, ale bude to úlet jednotlivce a nebude to součást systému, jako je to u nás.
Americký návrh přišel do správné chvíle. Nikdo se ho neodváží kopnout pod koberec. V nejbližších týdnech se ale ukáže, do jaké míry funguje zákulisní provázanost ODS a ČSSD. Jestli je tak důsledná, jak to podle dosavadních zkušeností vypadá, vše se vytratí do ztracena a budeme nadále svědky pitomé debaty o korunním svědkovi a agentovi provokatérovi.
