Tak tohle určitě pro vás není žádná novina. V sobotu jeden rok končí a druhý začíná. V tuto dobu jsme čekávali jediné politikum, totiž prezidentský novoroční projev. Ten už máme za sebou v podobě vánočního prezidentova projevu.

Komentářů bylo mnoho, kdyby se vážily na kila, tak na jeden gram projevu by připadl metrák kritiky. Ono to ani jinak dopadnout nemohlo. Důvtipnost komentátorova se měří mírou kritičnosti. Já jsem z projevu sprdnul jen jeden odstavec, ale jsou pašáci, kteří ho semleli celý, od A až do Zet. Kam se na ně hrabu!

Kdybych měl hodnotit a psát si sám pro sebe nějaký prezidentský projev, asi bych navázal na první projev Václava Havla po roce v úřadě. Tehdy sdělil obyvatelstvu, že naše země nevzkvétá. Mě to tenkrát velmi mrzelo, že to takhle vyjádřil. Samozřejmě, že nevzkvétala, jak by mohla po čtyřiceti letech sociálních experimentů. Byl bych čekal, že prezident se pokusí dodat lidem odvahy a povzbudí jejich optimismus: dobré to není, ale je našlápnuto, aby bylo lépe. Čeká nás dlouhá cesta plná kamení a klacků pod nohama. S hlavou vzhůru je překonáme, takovou výzvu bych čekal od hlavy státu. Dočkal jsem se jenom ujištění, že on je z jiného těsta než jeho komunističtí předchůdci, že má ego jinak pokroucené. No a když pak později oznámil blbou náladu, dal blbé náladě volný průchod. Jistě že ji nezavinil a že by nastala i bez jeho přičinění. Ale podepsal se na ní.

Uplynulo více než čtvrt století a naše země vzkvétá. Blbá nálada trvá, ovšem dnes už víme, že blbá nálada je trvalý stav. Lidé mají dobrou náladu jen v okamžiku intenzivně pociťované změny k lepšímu. Budou vejskat, když dostanou přidáno padesát procent, ale za půl roku to budou pokládat za normální a začnou zase brblat. Je to součást lidské přirozenosti, všichni jme takoví, nebo aspoň hodně z nás, já určitě. Do nového roku 2017 vám tedy popřeji to, co budu přát sobě: rád bych si zachoval optimismus, aniž bych ztratil schopnost střízlivého uvažování a zdravého úsudku při posuzování faktů. Nenechme se zjančit. Budou volby a dnes už víme, jak hodně záleží na každém hlasu, prokázalo se to v Americe, Británii i v Rakousku a Itálii – ke změnám došlo nebo nedošlo opravdu podle toho, jak lidi přišli k urnám a volili. Konečné tedy moje přání nám všem: nevolme blbě.

Jak poznáme, že jsme nevolili blbě?

Podle nálady v roce 2018 a 2019 a letech následujících.