Vcelku je jasné, co je to ministr. Ani s náměstkem ministra si nemusíme lámat hlavu: když je ministr nemocný nebo má dovolenou nebo je v cizině, zaskočí náměstek. Co je to ale zmocněnec? 

Roman Prymula už nebude náměstkem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (víme, co je náměstek a co je ministr) a stane se zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Co je to zmocněnec?

Je to vládní papaláš. Prymula bude už jedenáctý v řadě. Podle wikipedie je zmocněnec ten, kdo je oficiálně pověřen neboli zmocněn k nějakým úkonům. Vyslanec je tedy zmocněn zastupovat na cizím území stát, je k tomu pověřen, a proto jeho působení je potvrzeno pověřovacími listinami. Roman Prymula ale bude působit v Česku, nikoli v Chile.

Nemá smysl to natahovat kvůli komickému efektu, soudnému člověku je to jasné. Ministr a jeho náměstek si šli po krku a nemohli se vystát. Dokud trvala krize, museli se na tiskovkách držet jako Gabra a Márinka. Teď šly roušky dolů a není třeba okolků.

Hokus pokus s Prymulou je bezpochyby dílo Andreje Babiše. Nechce shodit svého stranicky příslušného ministra, jenže nechce ani přijít o Prymulu. Jeden je straník, druhý je schopný. Jeden má na klopě placku, druhému lidi důvěřují. Takže ho zařadil jako jedenáctého do týmu, takže vznikla Klabzubova jedenáctka superhrdinů.

Když si projdeme seznam vládních zmocněnců, vidíme, že to jsou úctyhodné osoby, odborně fundované. Zdaleka ne všichni jsou dubléři ministra, spíš jsou něco jako velvyslanci v mezinárodních institucích, jako je soudní dvůr pro lidská práva nebo agentura pro družicový navigační systém. Takže máme zmocněnce pro vědecké zkoumání medicinálních záležitostí. Člověk by si řekl, že by to snad mohlo být v ministrově kompetenci, ale tím bychom se dostali na začátek této glosy: kvůli komickému efektu bychom museli předstírat, že nevíme, která bije.