Včera jsem tu žertem nadhodil, že by Miloš Zeman mohl nadhodit Petru Pavlovi nápad s úřednickou vládou a pár dní před tím, taky žertem, jsem tu psal, že by se měl parlament zabývat, jaké měl Tomio Okamura kvalifikační oprávnění k manipulaci se štaflemi, použitými k sejmutí ukrajinské vlajky z fasády parlamentního paláce. Ve Vltavě mnoho vody neproteklo a je to skoro doslova tady! O možnosti úřednické vlády se mluví jako o reálné variantě a parlament se sejde, aby projednával střet zájmů Andreje Babiše.

Ten už byl ošetřen zákonem lidově zvaným Lex Babiš, ale je napsaný tak děravě, že na Babiše nepasuje. Co s tím?

Je třeba se na to dívat nadále s humorem.

Jestli něco charakterizovalo uplynulé období, tak to byly opoziční obstrukce paralyzující činnost sněmovny. Připomenu, že Tomio Okamura se výkonem v oboru nemočení přiblížil fenkovi pouštnímu (tedy, podezírám ho z petflašky v nohavici). No vida, máme tu nové volební období a rozjede se nový maraton řečnických exhibic. Andrej Babiš podle informací médií chystá nějaký nový zákon, který by mu umožnil majetek začarovat do slepých fondů, ale to je opět běh na dlouhou trať se zastávkou v senátu. Meta šestnácti promarněných plnodní parlamentního jednání bude záhy dosažena.

Měli jsme tedy volby s naprosto jasným vyjádřením voličských preferencí a výsledkem bude řečnická vřava s naprosto nejasným výsledkem. Protože, opakuji ze včerejška, k čemu to směřuje? K úřednické vládě, to jako fakt? K vyhnání Babiše z politiky? Předčasným volbám?

Fialova vláda taky už měla nakročeno k topení pod kotlem, ale nakonec přece jen ten rozpočet s dírou téměř stovky miliard do sněmovny poslala. Petr Pavel taky má možnost hrozící rvačce zabránit prostě tím, že vítěze voleb jmenuje předsedou vlády. Ať si pak Andrej Babiš vyžere jednání s Bruselem o dotacích, ať si vyžere Filipa Turka jako ministra na mezinárodní scéně… Voliči to tak chtěli? Mají to mít.