Ve srovnání s členy vlády a zvláště pak vedle ministerského předsedy má prezident republiky mnohem menší vliv na každodenní život občana. Do praxe může zasahovat hlavně vetováním zákonů. Samo slovo „veto‟ je v této souvislosti nevhodné, protože „vetem‟ návrh zákona prezident nehodí do koše, ale jenom vrátí k opětovnému schvalování a konečnému schválení. Praktický význam má prezident malý. O to větší má význam symbolický. Asi je to jakýsi atavismus, něco v naší krvi. Zdědili jsme to po pradědečcích a prababičkách, po generacích hluboko do minulosti, kdy v čele společenství stál náčelník a pak kníže a král a císař. U nás je to podpořeno i tím, že prezident sídlí na Pražském hradě.

Ke specifikům našeho aktuálního politického života patří fakt, že nikdo nemá chuť do příštích voleb jít a vyhrát. Proslechlo se, že by snad měla zájem manželka Pavla Tykače, ale to se dalo brát asi tak vážně, jako když… svého času jeden hoteliér, jmenoval se Donald Trump, projevil zájem o stěhování do Bílého domu. Facebooková stránka Petr Pavel prezidentem vznikla v půli února 2015 poté, co byl v červnu předchozího roku zvolen předsedou Vojenského výboru NATO. Máme teď stránku typu „Jája Vokurková for prezident‟? O žádné nevím.

Šanci se proti němu postavit by měli jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman. Je to naprosto jalová úvaha, ale kdyby shodili dvacet let, jeden jako druhý by Pavla takříkajíc v kampani setřeli jak prach z piána. Takže reálně opravdu zbývá jenom Andrej Babiš jako nejviditelnější postava české politické scény. On sám se odpovědi týkající se jeho eventuální kandidatury vyhýbá, ale totéž dělal i minule a víme, jak to dopadlo. Prohra není velké povzbuzení.

V tomto případě platí obzvlášť silně to slavné „předvídat je těžké, zvlášť když jde o budoucnost‟. Zatím je jisté, že popularita Petra Pavla je stabilní. Možná trochu slábne, protože občané nemají spory rádi a ne každý je ochoten rozmotat otázku, kdo je vinen. Pomáhá mu jeho vystupování, jeho osobnost. Politickými názory jde někdy proti většinovému mínění: ani já jako občan si nepřeji zrušit právo veta v Evropské radě, když vidím, co se děje ve Španělsku a jaká je situace ve Francii a Německu. Většinový volič to asi tak neprožívá. Hlavně: opravdu to začne být aktuální, až se rozjede kampaň a do té doby je daleko.