23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

Kde leží provaz

Poslední zbylí voliči sociální demokracie se možná rozhlížejí ustrašeně kolem sebe, aby nějakou neslízli. Milan Chovanec vybízí k odchodu z vlády, Jan Hamáček volá k odchodu Chovance ze strany. Jaroslav Foldyna jednou volá, že odchází ze strany, a podruhé, že přichází, protože prezident Zeman volal, aby nebyl zbabělec. Kdo se v tom má vyznat, a hlavně: proč se v tom vyznat?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Žůrek 16.10.2018 2:04

Astone, vzrostle životní úroveň? VZROSTLA NAŠE ZADLUŽENOST!

Světoznámý ekonom Thomas Piketty jasně a zřetelně říká, že "Češi jsou poraženým národem v Evropě". V rámci privatizace došlo k rozkradení českého hospodářství a ČESKÝ NÁROD JE "KRMELCEM" EVROPY. Jinak řečeno: dividenty odcházejí do zahraničí. Naši občané na to doplácejí. Andrej Babiš to také velice dobře ví, a takové lidé jako třeba Václav Klaus st. anebo Miroslav Kalousek by se měli stydět.

Napřed byl náš stát bez dluhů. A co dnes? Jsme zdluženým státem!!!

To je výsledek naší skvělé privatizace. Profesorka politologie Vladímíra Dvořáková to již dříve vyjádřila ve své knize "Rozkrádání státu".

Vůbec se tomu nedivme, že náš prezident, když se vyjadřuje k české ekonomice, tak bez uzardění mluví vulgárnš, sprostě! A víte proč? Slušnými slovy se to ani vyjádřit nedá.

ČSSD přitom padají na ústa a pojednou slavná ODS pro změnu přichází do slávy. Takže, Piráti, naplno: "Do toho!"

I. Patta 16.10.2018 0:28

Volební neúspěch ČSSD

Tím klíčovým důvodem (který nikdo neuvedl), je ověřitelný fakt, že strana, která má ve svém názvu slovo sociální, se od roku 1993 jen spolupodílí na udržování asociální politiky. Asociální politiky státu vůči pracujícím rodičům a jejich rodinám! Asociální politiky, zanesené do naší legislativy vládou Václava Klause v roce 1992 z vymírajících zemí EU. Od 1. 1. 1993 se doslova zhroutilo zohlednění nákladů na výchovu dětí v rodinách na čtvrtinu původní hodnoty (z 50 % na 12,5 %). Pracující populace v České republice na to zareagovala bleskově. Do tří let a devíti měsíců se snížila porodnost o 30 000 novorozenců ročně, resp. koeficient úhrnné plodnosti se snížil ze 1,7 dítěte/ženu na 1,2 dítěte/ženu a začali jsme hromadně vymírat. S časovým odstupem 24 let se pád porodnosti projevil zdevastováním pracovního trhu a hromadným dovozem zahraničních pracovníků.