Těsně před volbami podepsal ministr za sociální demokracii Jiří Havlíček memorandum o porozumění s australskou firmou, která zkoumá zásoby lithia u Cínovce. Vznikla z toho politická kauza, která výrazně přispěla k bezpříkladné volební porážce sociální demokracie. 

Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner teď memorandum vypověděl. Oba akty jsou pozoruhodné. Ten první: před volbami podepsat něco, co musel soudný člověk rozpoznat jako výbušný materiál, to chce hodně velkou odvahu – anebo značný díl jiné lidské vlastnosti. Odvahu musí mít i Tomáš Hüner. Zmíněná firma si nenechá výpověď líbit, s tím se dá počítat dozajista, tím spíš, že už do výzkumu investovala peníze. 

Stačí si vzpomenout na případ Diag Human. Ten se táhne hluboce do devadesátých let. Tehdy jsem ještě pracoval v novinách a byl jsem v týmu, který se kauzou Diag Human zabýval. Nikdo z nás nepochyboval o tom, že jde o podezřelý podnik, a taktéž se nikdo z nás pak nedivil tehdejšímu ministru Bojarovi, že obchod Diag Humanu zatrhnul. Jenže to, co se zdá býti nad slunce jasnější, ještě zdaleka nemusí obstát před soudem nebo před arbitráží. 

Že hnutí ANO páně Havlíčkův podpis využilo ve volbách, to se dá snadno pochopit. Méně pochopitelné je, že rozhorlení nadále trvá – a k tomu přistupuje i to, že rozhodnutí ministra v demisi jsou legitimní jaksi napůl. On je takový ministr jako chytrá horákyně, má puvoár, ale nemá parlamentní podporu. To se týká celé Babišovy vlády, nicméně dá se čekat, že tahanice s firmou EMH se potáhne ještě dlouho, předlouho.