Horšího úletu se dopustil ve vrcholný volební den, kdy nepřiznal porážku a volby označil za zmanipulované.
Dá se pochopit jeho osobní selhání. Bezesporu věnoval těmto volbám všechno, co v něm je. Angažoval veškerou svoji energii, a že jí nemá málo, nasadil se na sto deset procent a výsledek pro něho musel znamenat obrovské osobní zklamání. Lze pochopit, že jednal v afektu, v "mimořádném psychickém stavu". Ale že má kolem sebe tak trapnou partu kývalů a kašparů, takové čičmundy, že mu nikdo neřekl, "Jirko, neblbni, tohle nejde", to je nepochopitelné. Samozřejmě, že první, kdo naskočil na tuhle udičku, byl soudruh Filip. Tomu samozřejmě vyhovuje jakákoli nestandardní situace, která lodičku jím nenáviděné parlamentní demokracie rozkýve. Stačilo tohle málo a už komunisté vyrukovali s novou verzí Národní fronty, s jakousi vládou národní záchrany, či jak se to jmenuje. Jen slepý může nevidět, jen hluchý může neslyšet, a stydět by se měli kolegové komentátoři, kteří před volbami bagatelizovali nebezpečí komunismu a tvářili se, že se nemůže nic stát, protože Rus je daleko a my jsme v NATO.
Stačilo jedno nestandardní hlasování ve volbách a šup, už je tu Národní fronta.
A nejen toto.
Všimněte si, že volby už zcela smyly hranici mezi sociálními demokraty a komunisty. Už se hovoří o "patu sto na sto". Jakápak sto na sto! Sociální demokraté jsou standardní demokratická strana, kdežto současní komunisté jsou nástupci zločinecké organizace, která kradla, lhala a vraždila. Bohužel, každodenní starosti nás odvádějí od vnímání širších souvislostí a ten fakt, že současným komunistům je zabráněno krást a vraždit a beztrestně smějí jenom lhát, tento fakt vyvolává dojem, že jsou neškodní a že od nich nehrozí žádné nebezpečí.
Hrozí od nich nebezpečí. Už teď navrhují cosi jako Národní frontu a zaplaťpánbůh, tentokrát i sociální demokracie nezapomněla na základní instinkty a tuto hanebnou "iniciativu" odmítla.

V této souvislosti je pak komické, že se o zelených hovoří jako o "pravici".
Zelení jsou jasně levice. Je to strana výrazně ideologická. Smysl jejich počínání je posílení státu vůči jednotlivci ve smyslu ochrany všeho možného, od mokřadel po brzníky, libovolně dle okamžitého úsudku, hlavně že bude upevněna pozice. Pan Bursík je inteligentní, sympatický, pohledný, vychovaný a ke všemu ještě bohatý a světaznalý. Jeho vystupování mezi politickými matadory je osvěžující. Jen on mohl prorazit bariéru volitelnosti pro svoje stoupence. Z šesti poslanců SZ známe kromě něho jenom Kateřinu Jacquesovou - ženu, která se porvala s policajtem. Doufejme, že od ní povstanou konstruktivnější iniciativy.