Nakonec však rozhodly praktické důvody a kupecké počty. Peníze uložené do nemovitosti v centru metropole členského státu Evropské unie jsou dobře uložené peníze. Špatně uložené peníze by to byly, kdyby to měla opět být metropole státu vlastněného a spravovaného komunisty. Soudruzi opět ukázali, že dovedou racionálně uvažovat a že ani kupecké počty jim nejsou cizí. Ve sněmovně ale jdou kalkulačky stranou a převládá kalkul politický. Komunisté se snaží o koňské délky předběhnout sociální demokraty v sociální rozhazovačnosti.
Rozdávání z toho, co vytvořil někdo jiný, to bylo vždycky jádro jejich programu. Můžeme si to dovolit, to je věta, která je v jejich podání vždycky s vykřičníkem na konci, nikdy s otazníkem.
Počty přijdou na řadu, až když jde o vlastní ekonomické zájmy. Dokonce i sám Grebeníček rezignoval z postu předsedy mimo jiné i proto, že se strana chtěla lukrativní nemovitosti zbavit, a svého nástupce Filipa pochválil za to, že to odmítl realizovat a raději zvrátil rozhodnutí stranického výboru.