Na celou pidiaféru se už brzy zapomene, ale přiznejme, že měla svoje půvabné momenty. To, že Paroubek zcela vážně hodlal držet Ratha v čele úřadu, aniž byl jmenován ministrem, to byla kulišárna, která by budila úsměv, kdyby to nebyla ukázka troufalého pohrdání ústavou. Legrační byla i snaha Davida Ratha udržet si polštář na své židli v Lékařské komoře. Nebyla to právě ukázka odvahy a důvěry v budoucnost Paroubkova týmu! Nicméně palmu drzosti a šaškovství drží sám David Rath, když začal veřejně ventilovat myšlenku, že by mohl "být započat proces odvolání prezidenta za porušování ústavních principů".
V pátek bude zajímavo pozorovat, jak se "pošetilý stařík" bude na Davida Ratha upřímně usmívat, až mu bude předávat jmenování.