Opoziční strany mají obrovské štěstí,že jim jdou média na ruku. Ono je to na jedné straně dobře, představme si, jak bychom prskali, kdyby to bylo naopak a média hlavního proudu by se pohupovala po vládní vlnce.
Tak to snad má Orbán v Maďarsku, u nás to tak rozhodně není. Servilita médií vůči opozici, možná vůči specifické části opozice, je příčina, proč se šířeji neventilovala poslední obrovská blamáž opozice, kdy hrdinové neschválili nouzový stav. Hejtmani příslušní k těmto hrdinným stranám se vyděsili, protože by jim důsledky padly na bedra, a požádali vládu o speciální, ústavně problematické prodloužení. A jako třešnička na dortu senátoři týchž stran, jejichž poslanci nouzový stav zatrhli a hejtmani si ho vyprosili, podali žalobu na ústavní soud. Je tu pole otevřené, jakými slovy ten stav charakterizovat. Blamáž mi připadá jako pojem salónně vhodný.
A je to tady zase. Nouzový stav vyprší v neděli. Ale pozor, všechna čísla ukazují, že má výsledky, Klesá počet nově pozitivních, klesají počty hospitalizovaných. Prostě, osvědčilo se to. Jenže to končí v neděli.
Proč se to osvědčilo? Protože omezení kontaktů je jediná použitelná metoda, jak nějak pandemii regulovat a omezovat. Jakmile přitvrdíte, jde to dolů, jakmile uvolníte, jde to nahoru. Pokud by mělo dojít na páně Fialův ODS požadavek „umožněte o Velikonocích rodinám kontakty“, někdy kolem půle dubna budeme zase na patnácti tisících nakažených a porostou počty mrtvých. Tak je to prosté, není to žádná kabala.
Ve středu se předáci opozice sešli s Babišem a když jednání skončilo, dali najevo nespokojenost až rozhořčenou. Inteligentnější mezi nimi, pirát Bartoš, se ale tváří, že bude ještě do pátku studovat data. Ta data jsou vcelku jasná už dnes a netřeba drobnohledu k prostudování. Nouzový stav v současné podobě se osvědčil a je žádoucí ho prodloužit, to z dat jasně vyplývá. Jestli sněmovna neschválí nouzový stav, nastane velikonoční veselení a v půli dubna jsme na patnácti, dvaceti tisících nakažených, reprodukční číslo hopne přes jedničku a z krematorií se bude kouřit. Teď to ale bude zcela jasné a nepůjde to okecat: odpovědnost za to budou mít konkrétní lidé, kteří hlasování hodí nouzový stav pod stůl. Ano, budou mít na svědomí životy těch, kdo zemřou a nemuseli – křivky jasně ukážou, kolik jich bude.
V dnešní době jsou dva aktuální apely: nesahejte na nouzový stav, když se situace zlepšuje. A taky nesahejte na Českou televizi a nesnažte se ji zničit, ona si to nenechá líbit a v době předvolební vypukne takový Majdan, jaký si dnes nedovedeme představit. Ono totiž hrozí to, co kdysi dávno definoval soudruh Antonín Novotný, takto generální tajemník strany jakož i československý prezident: někdy se totiž stane, že mlýn semele mlynáře, že kola vcucnou toho, kdo je roztočil. Zprava se útočí na televizi. Je to hra s ohněm. Liberální strana zase chce získávat body v krematoriu. I to je ošemetné. Jsme v situaci, kdy se uvolňují nevyzpytatelné síly a zavedené úměry jestliže A, pak se stane B, nefungují spolehlivě.