Neviditelný pes

Jan Fischer si oddychl

5.1.2013

Ústavní soud se v pátek vyjádřil ke stížnostem prezidentských kandidátů. Nejdůležitějším výrokem byl ten, že volba prezidenta republiky se bude konat v původně stanoveném termínu, tedy příští pátek a sobotu. Hned po tom, co tento výrok zazněl, si ve své volební kanceláři na pražském Žižkově zhluboka oddechl Jan Fischer.

Tento prezidentský kandidát si jistě velmi dobře uvědomuje, jakým handicapem je pro něj jeho minulost, zejména jeho členství v KSČ. Připomeňme si, co o této organizaci píše česká Wikipedie:

Komunistická strana Československa byla ultralevicová parlamentní politická strana v Československu. K základním programovým východiskům patřil třídní boj vedený dle sovětského vzoru, zahrnující i fyzickou likvidaci třídních a ideologických nepřátel. Podle zákona o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993 šlo o organizaci zločinnou a zavrženíhodnou.

Panu prezidentskému kandidátovi musí být jasné, že členství v komunistické straně mu bude připomínáno neustále - a naprosto oprávněně. Soudní lidé musí jeho kandidaturu odmítat jako vrchol nestoudnosti. Je to ale bohužel i smutné svědectví o naší společnosti. Připustila by snad veřejnost v sousedním Německu, aby se na místo spolkového prezidenta chtěl dostat bývalý člen NSDAP? Určitě ne. A přesto naši lidé lhostejně přihlížejí k tomu, jak se do prezidentského křesla drápe příslušník organizace stejně zločinné.

A tento pan prezidentský kandidát, který při vstupu do KSČ podepsal souhlas s okupací vlastní země vojsky cizí mocnosti, měl ve středu dokonce tu nebetyčnou drzost představit národu knížku, v níž jako zdroj své inspirace uvádí i Václava Havla, kardinála Josefa Berana, komunisty zavražděnou Miladu Horákovou nebo bolševickou tajnou policií umučeného filozofa Jana Patočku! Pro takové jednání je i výraz chucpe málo.

Výrok Ústavního soudu tak panu Fischerovi přinesl velkou úlevu. Pokud by totiž soud datum volby oddálil, poskytl by čas na stále častější a stále důkladnější připomínání kandidátovy minulosti a hrozilo by nebezpečí, že si veřejnost uvědomí, že příslušník zločinné organizace nemá na Pražském hradě co pohledávat.



zpět na článek