To jsem takhle pěkně seděl u počítače, bydlel jsem tenkrát ještě v Praze, a volala mi ze Států moje kamarádka Mary Stanton. Nedělejte z toho žádné závěry, znali jsme se dávno před tím, než se do Států provdala. 

No a ona mi volala:

„Co říkáš tomu letadlu?“

„Jakýmu letadlu?“

„No tomu, co narazilo do toho mrakodrapu?“

Víte, v mé minulosti je i letecká kapitola, lítal jsem na ultralightu, zažil jsem pád, kdy rupla matice a ulítla mi vrtule, a taky jsem zažil, když kamarád přehlíd dráty a zapletl se do vysokého vedení. Tak mě napadlo, co mě ta Mary tady cvičí kvůli nějakýmu blbcovi v cessně?

„Tak se podívej, jestli to dává vaše televize,“ pravila Mary.

Zapnul jsem si televizi, měl jsem ji pěkně u ruky, a vidím mrakodrap, jak se z něho kouří. To musela bejt pěkná prda, říkal jsem si. Že ta cessna udělala takovou díru? A najednou koukám, on letí boeing a napral to do druhého mrakodrapu a podle toho, co tam říkali, jsem si uvědomil, že jde o ten mrakodrap, na který jsem se nechal před pár lety vyvézt výtahem a koukal jsem dolů na Manhattan a podivoval jsem se mrakodrapu hluboko pod námi, který měl na střeše trávník a na tom trávníku stál dvouplošník z první světové!

Takže jsem byl vlastně taky něco jako očitý svědek.