Návrh sociální demokracie uchvacuje svou otevřenou koruptivností. Úhrnem ho lze charakterizovat takto: každý, kdo má právo volit, dostane od státu tou či onou formou peníze a ty budeme ždímat ze subjektů bez volebního práva anebo subjektů málo početných, tedy z firem a majetných.
Nesmyslnost tohoto návrhu bije do očí. To nevadí. Sociální demokraté vědí, že oslovují především ty, kteří drží svoje hospodářské myšlení na krátké uzdě: chci to - půjčím si. Uložím peníze do kampeličky - na 20% úrok. Český sen - už tam utíkám. Samozřejmě, že u obyvatelstva bude mít návrh sociálních demokratů podstatně větší úspěch než návrh NERVu, který nebezpečně zavání konstruktivností. Dát firmám státní záruky, aby se banky nebály poskytovat provozní úvěry? Vysvětlete to někomu, kdo nadává na současné poměry, protože za komunistů bylo pivo za dvě koruny! Snížit zálohy na daň z příjmů pro podnikatele a firmy? Postavte tenhle nápad vedle nápadu poskytnout důchodcům třináctý důchod v roce.
Kdyby čtrnáctý a patnáctý, bylo by lépe...

Krizi nevyřeší ani jeden, ani druhý projekt. Je to celosvětová komplexní ekonomická anomálie, kdy na sebe působí odnikud neovlivnitelné tlaky vedoucí k nepředvídatelným důsledkům. Všimněte si, jak opatrně se ekonomičtí odborníci vyjadřují k budoucnosti, ledaže straší: když totiž to dopadne špatně, na "jejich slova dojde". A když dobře, všichni budou rádi a na jejich strašení zapomenou. Volby, to je, oč tu běží. Občanští demokraté jsou na dobré cestě prohrát i volby do Evropského parlamentu a mohou se těšit na nakládačku ve volbách příštích. Nepomohl by jim ani (nepravděpodobný) návrat prosperity. Copak lidi strašně nenadávali v té době, kdy výkon ekonomiky byl na vrcholu a občané se měli vůbec nejlíp v dějinách tohoto prostoru?