29.3.2024 | Svátek má Taťána


Jak to s námi je

20.6.2006

Takže první dobrý krok byl učiněn - pánové komunikují na věcné základně, nenadávají se, neosočují ze zločinů nebo ze spiknutí se zločinci. Příjemná změna, chce se říci! Takže není důvod k neklidu, žádná krize není, jenomže ty dohadovačky a tahanice budou ještě nějakou dobu trvat, aby voliči viděli, že se pánové opravdu perou za jejich zájmy. Pak se dohodnou na něčem jako byla opoziční smlouva, jenomže se to bude jinak jmenovat. Čemuž se nevysmívám, tak to je, a je to důsledek voleb padesát na padesát.

To, co nastalo, je samozřejmě zkouška vedoucích činitelů státu a taky je to zkouška nás, členů novinářského stavu. Je velice snadné situaci ironizovat, shazovat, vysmívat se "divadélku" a "předem sjednané hře". Nerad bych, aby se toto stalo linií Neviditelného psa a pokud tyto úvodníky budou linií, nemělo by k tomu dojít. Je samozřejmé, že další mediální štvanice, které by nastaly, kdyby mělo dojít k předčasným, tedy opakovaným volbám, by ještě víc rozjitřily atmosféru. Nejsou v zájmu nikoho, ani politiků, ani nás, občanů. Lépe než všechny výzkumy veřejného mínění ukázaly tyto volby, jak to s námi je:
Zhruba polovina obyvatelstva je podnikavá, přeje si reformy, přeje si větší odpovědnost na jednotlivci, je ochotna dosáhnout výš i za cenu určitého rizika.
Druhá polovina chce svý jistý, nevadí jí paternalistický stát, za pastelkovné spolkne kamarádšoft s bolševikem. Tak to prostě je a musíme se s tím vyrovnat. O půl prsa vyhrál ten první proud, zaplaťpánbůh za to, ale ten druhý proud je silný a je třeba s ním spolupracovat. Takové je, myslím, poučení ze současné situace.