Tento přídavek studené sprchy čeští řidiči už asi moc nepocítí, natolik jsou prokřehlí tím, co na ně poslanecká sněmovna vychrstla v podobě nového silničního zákona, který začne od prvního platit. Debata kolem tolerance k alkoholu za volantem byla mdlá, pokud vůbec žádná. Zásada „ani kapka pro řidiče“ u nás platí už dlouho. Vžila se a ten, kdo usedá za řízení vozu i s tou kapkou v hlavě, má někde v zádech vězet pocit viny. A to je dobře. Kdyby se najednou vyhlásila tolerance byť i k nepatrnému množství, kyvadlo by se zhouplo. „Ono se to smí“, takový by byl obecně přijímaný výklad. Padlo by jedno tabu. K němu patří princip nedotknutelnosti, třebaže je celé upatlané od osahávajících rukou.

Ano, na první pohled se to zdá drakonické: za tři piva do basy. Ale takový je život řidičův, jednou nohou v hrobě, druhou v kriminále. Kolik lidí se dostalo tam či onam kvůli zlomku vteřiny nepozornosti! Že je to moc přísné, za tři piva před soud?

Ale ono je to celkem snadné: stačí si ta tři piva nedat a veškeré riziko padá.