V tomto ohledu je legrační (a smutná) jedna okolnost.
Volič ODS je spíše proevropsky laděný a jistě ho mate a mnohdy i odrazuje hloupý tanec jeho strany mezi vejci, naposledy stvrzený Topolánkem v Polsku. Výrokem o "mrtvé Lisabonské smlouvě" se definitivně pasoval na tajtrlíka, který je ochoten tancovat, jakkoli kdo pískne. Kádroví voliči ODS to spolknou. Za situace, kdy nemají jinou volbu než komunisty nebo skorokomunisty, musí volit ODS nebo jít do kina či na plovárnu.

Voliči ČSSD jsou převážně evropsky lhostejní - a z toho prostého faktu se nejspíš odvine těsné vítězství "zmateně pro/protievropské ODS" nad "proevropskou ČSSD". Pozoruhodný je i způsob, jakým socialisté brnkají na slaboučkou evropskou strunu svých sympatizantů. Jednak volají, že nechtějí Evropu pro bohaté. Hloupost tohoto sloganu bije do očí. Co je to Evropa pro bohaté? Jestli se dá "Evropě" něco vytýkat, tak přemrštěné sociální programy, které podvazují její ekonomiku a házejí ji na druhou až třetí, ne-li čtvrtou ligu v celosvětové soutěži. Kdyby se "Evropa" starala jen "o bohaté", jak to dělají východní ekonomičtí tygři, bylo by dnes všechno jinak. Firma Opel by nekolabovala a možná by kupovala nějakou zkrachovalou východoasijskou automobilku, která se "stará o chudé". Druhé brnkadlo ČSSD jsou "evropské fondy". Topolánkova vláda prý promarnila příležitost vyčerpat 200 miliard. O tom, že socialistická rozmařilost znemožnila přijmout euro, o tom ani slovo.

Ale nezáleží na tom. Naše politická scéna je založená na slepém stranictví, v němž racionální argumenty nehrají roli. Karty jsou rozdány skoro stejně, více méně půl na půl. V těchto volbách tedy nejspíš vyhraje "pravice", v podzimních "levice". Horší důsledky bude mít podzimní volba. To je prognóza psího politometeorologického úřadu ze začátku června 2009.