Je to takové trapné, ale nelze jinak než počítat. Šéfka pražského hnutí ANO Radmila Kleslová měla příjem od státního podniku Správy železniční dopravní cesty 95 tisíc měsíčně za služby v rozsahu 40 hodin měsíčně. Vezměme si k ruce kalkulačku. Kdybychom to brali čtyřikrát týdenní úvazek, bylo by to 95 tisíc děleno 160 a jsme na necelých šesti stovkách za hodinu. To je suma, kterou vám účtují v servisu za auto vyšší třídy. Čili nic skandálního.

Znamenalo by to ale, že Kleslová hučela svoje rady 160 hodin měsíc co měsíc někdejšímu generálnímu řediteli správy tuzemských kolejí Jiřímu Kolářovi. Do ucha, bez písemných záznamů, jelikož výkazy se někde ztratily.

Ano, takhle to nelze brát. Ty výkazy hodin, to je nesmyslný pozůstatek starých dob bývalého režimu, dnes jsme moderní dynamická společnost a nedbáme na pitomosti, jako je hodinový výkaz a ten hodinový výkaz je jen byrokratická blbost vůči nesmyslu zvanému finanční úřad. Na to jsme příliš dynamičtí a moderní.

Ale i pak, když vezmeme v úvahu presumpci moderní dynamické společnosti, vrtá jednomu v hlavě, jaké rady mohla Radmila Kleslová dát Jiřímu Kolářovi během intenzivních setkání vis a vis, z oka do oka, aby to vydalo na 95 litrů měsíčně, tedy přes mega ročně.

Ona je dobrá rada nad zlato, a je tedy možné, že Radmila Kleslová disponuje brilantním mozkem a zásobárnou informací a dává svému partnerovi takové iniciační jiskry, že z popudu jejích rad vydělá desetkrát, dvacetkrát, stokrát tolik, takže se ten vklad mnohonásobně vyplatí. Třeba v důsledku rad Kleslové správa dopravní cesty získala statisíce, ba milióny, neřkuli desítky a snad i stovky miliónů, o něž by přišla, kdyby jí Radmila Kleslová neporadila. Bohužel se to nedá nijak doložit a ve výsledku, totiž v drážním provozu, to vidět není.

Střízlivě uváženo, soudě podle jiných případů, ono se to stalo normou: státní kasa je dojné prso a konzultanti kolem se rojí a sají jako selata u prasnice. Nic se jim nemůže stát, mají smlouvu o konzultaci a výsledek není doložitelný a hlavně, po výsledku se nikdo nepídí.

Je to součást reality. Jenom je pikantní, že Kleslová je z hnutí ANO, a jak víme, my nejsme jako oni, my makáme.

Kleslová maká a navíc saje.

Takže nakonec ta konzultace, tedy předání informace, tady je, a zaplatil ji stát a občané se poučili, takže se vlastně vyplatila: zase jednou naletěli, že volili sestavu, která prohlašovala, že je jiná než politici. Přitom je nemlich stejná.