Vláda dostala holí přes zadek, když soud shodil ze stolu nápad, že by šlo řídit koronavirovou krizi přes ministerstvo zdravotnictví. Dobře se stalo, rozsudek je v pořádku, pochybnosti o korektnosti úhybného manévru se potvrdily.

Jenže teď už není čtvrtek, kdy rozhodl soud, a máme úterý a sněmovna má rozhodnout, zda prodloužit, nebo neprodloužit nouzový stav. Soudní rozhodnutí zní jasně, všechna restriktivní opatření se musí opírat o krizový zákon a ten může být uplatněn jen v nouzovém stavu. Nebude nouzový stav, krizový zákon zůstane v šupleti, omezení volného pohybu padá, všechny obchody mohou otevřít rolety a do republiky může přijet kdokoli odkudkoli. Žádné rozvolňování, ale šmytec.

Takže poslanci budou mít vzácnou příležitost uplatnit svoji odpovědnost. Ano, poslanci jsou odpovědní, ale nějak se to neuplatňuje.  Zatím jsem si nevšiml, že by někdo aspoň slovně káral poslance, kteří schválili řepková biopaliva nebo solární podvod. Teď se může stát, že odtroubí protikrizová opatření. Co se stane potom?

To nikdo neví. Čínský virus je neznámá nemoc. Není proti ní lék, natož pak vakcína. Nikdo přesně neví, jak se chová a zda vyvolává imunitu. Někoho šetří, jiného zabije za hodně krutých okolností. Jestli tedy sněmovna nouzový stav neprodlouží, opatření padnou, ale přiznám, že svoji roušku do popelnice nehodím (navíc, ta by byla povinná podle zákona o ochraně veřejného zdraví).

Stát se to může. Je totiž zřejmé, že z původně věcného, medicinálního, tedy v principu technického problému se stala osa společenské polarizace. Kdo tedy nabádá k nošení roušky a mytí rukou, je prožluklý babišovec a Zemanův poskok. Je to absurdní, ale tak se to vyvrbilo. Může se tedy stát, že tolerovaná menšinová vláda přestane být tolerovaná jaksi natruc, aby se jí ukázalo, zač je toho loket. Že nikdo neví, co se stane pak? Když před jedenácti lety Paroubek shodil Topolánkovu vládu za českého předsednictví EU, taky neměl nejmenší tušení, co nastane. Nastalo to, že obě svářící se strany, ODS a ČSSD, se odebraly do druhé ligy a na scénu nastoupili avanturisté, nakonec tedy ANO a Piráti. Z toho se ale neumírá, jenom jde hlava kolem.

Tady je v sázce zdraví na jedné straně a ekonomika na druhé straně. Což jsou dosti vážné věci a mělo by se postupovat s rozumem a bez předpojatosti. Uvidíme, zda dnes převládne soudnost, anebo partajnická vášeň. Bude to vážná volba, a je dobře si připomínat, že je to důsledek čtvrtečního soudního rozhodnutí.